PESTRYPAPOUSEK:
How the Marquis Got His Coat Back by Neil Gaiman | Goodreads
https://www.goodreads.com/book/show/26838903-how-the-marquis-got-his-coat-back

KURE: o tom zadna, starnuti neni nic pro zbabelce :-) Ale ja jsem asi notorickej optimista, protoze mam pocit ze ty negativa a pozitiva se tak nejak navzajem vyrovnavaji.

v aktuálním tématu jsem zajedno s [TRISSIE @ PŘIZNEJME SE...], ale přiznávám se k jiné věci: že jsem závislá na četbě knih, to vím dávno a je to za mne cajk. Ale že se mi vytvořila kuriózní závslost na Gaimanově Nikdykde, to už je trošku...no, podivné, řekněme. Právě to dočítám, tipuju tak přinejmenším po osmé, a tvl zase přemejšlím, jak to bylo dál s Carabasem a že fakt hodně chci vědět, jak se Richard zabydlel v Podlondýně a jaktože Starej Bailey má ptáky rád a přitom je i jí, a... Že má Gaiman v hlavě dosti nepředstavitelný věci, to vím (a je to skvělý), ale aby šmarjá nehráblo mně...!

Vzpomínka na starý dobrý časy: Na začátku byla myšlenka na sociální spravedlnost. Soudruzi ale neznali jednoduchý pravidlo: kvalitě cílů odpovídá i kvalita prostředků a vice versa. Když ne, je to špatně.

Takže nakonec šlo jen o prachy, fízlování, bonzování, vraždění oponentů a celkově sociální nespravedlnost. A taky pár paneláků na rozdávání na čekací listinu...

Jestli na něco vzpomínám (ročník 1977), tak na šikanu, Moskevské vajičko, jolku, Milovické kasárny a Rusáky s kulomety, později na IQ 151. Jinak jsem si v tom odchodil téměř celou ZŠ a vyhrál jeden pohár brankáře za TJ Královice. Ale chvilku bylo i metro za dobrovolný vstupný! Pak to soudruzi museli bůhvíproč zrušit.

KURE: Nevrátí, ale nebude tě to tak srát

KOPRETKA: jestli mi jóga vrátí schopnost tři dny pařit a bejt ok, jdu do toho :D

KURE: začni cvičit jogu, se to vrátí..

VYHULENY_UFO: nojo no, zub času hlodá a hlodá :)

GIOMIKY: Jenže porevoluční inflace není úplně chyba porevoluční politiky. Reálně byla ekonomika úplně v hajzlu, skoro nikdo neuměl vyrobit nic, co by mohlo konkurovat na západě, velká část potravinářské produkce nešla exportovat, protože byla podle západních (oproti dnešním až hrozivě mírných) norem jedovatá. V podstatě celá inflace/státní dluh byl schovaný ve státních podnicích, které sice vypadaly, že něco dělají, ale často nedokázaly vydělat ani na obsluhu toho dluhu.
Koneckonců i to, že těch podniků (i politiky) se chopili převážně jedinci, kterým šli jen o to si nakrást bez ohledu na následky, je jen pokračování morální devastace z totáče.

Musel jsem odebírat a číst ОГОНЁК a dodnes ten jazyk znám a používám v práci.

GIOMIKY: penize...tyvole Milane, podstatny jsou body a na zbytek se vyser! hlavni je, aby hodnotu neztracela tvoje prace a ty sam, nahlizeje se vlastnim prisnym moralnim prismatem, tot recept na stesti!:-)

TRISSIE: krom zad, co nebolely, i když člověk usnul na stole zkroucenej jak paragraf. Ty, přiznávám se, ty jim teda závidím! :-)

MORTTUUS: jako... jsem o pár let starší a objektivně - jsou věci, které my jsme mohli a dnešní dospívající/dvacátníci maj výrazně těžší.
Třeba dostat se na gympl nebo obecně střední školu, když jsme u těch devadesátek, nebo třeba si vzít hypotéku na byt. V 2003 mi na 3+kk v širším centru Prahy stačil mírně nadprůměrnej pražskej plat. Tak vo tom si moje děti teda můžou nechat akorát zdát :-(
Taky jsme neřešili spoustu věcí, co s sebou přinesly moderní technologie - od kyberšikany (mně stačilo zaklapnout dveře bytu a nikdo na mě nemohl) až po bombardování neustálejma špatnejma zprávama. Ono se špatný věci děly všude na světě i tehdy, ale nebyli jsme tomu vystavení neustále a hned.

Svezli jsme se na vlně, která už se nevrátí, a těm mladejm fakt nezávidím.