Já se teda přiznám, že od svých 8 let, kdy jsem poznal U2, Mika Oldfielda a pak sjel po nakloněné rovině přes Bruce Dickinsona a Sepulturu až k norskému black metalu, že většinu života poslouchám hudbu jako materiální hluk.

Texty jsem kromě českých klasik jako Plíhala, Skoumala, Nohavici a trampských odrhovaček začal vnímat až mnohem později a jen namátkou, nějak víc se nad nimi zamýšlím až daleko po třicítce a i dnes jsem schopen si do detailu naposlouchat nově objevenou písničku, aniž bych věděl, o čem vlastně je. Důležité je, aby v ten čas sedla do "soundtracku mého života" těmi zvukovými vibracemi, text vem čert.

Hodně se mi taky líbí post rock, ve kterém se vůbec nezpívá.

Jo a Robert Křesťan, to je textař a překladatel. Ten je jediný, u koho se naopak nechám zasáhnout jazykem víc než hudbou, a to ty jeho jinotaje a narážky na všechno možné rozklíčuju jenom zčásti.

Ztraceného si pouštět nebudu, stačí mi, že synek frčí na Pokáčovi.

NELLAS: to je nicim nepodlozena teze, tim se nenecham zmast.

BLOWUP: Neboj, ona vydrží nezkažená několik let, nemusíš se tak nutit...

NELLAS: pro me je nejvetsi kouzlo chodit kolem tech cokolad co lezej vedle kavovaru a nic si z nich nebrat :-) Nekdy ale neni na zbyti a musim se obetovat, protoze treba tu s 85% kakaa jinak krome me nikdo nechce a tak by se mohla zkazit.

NELLAS: To vubec necti kouzlo vanoc tenhle tvuj pragmatickej pristup.

NELLAS: to je totiž strašně těžký, potřebuješ:
1. aby to mělo smysl
2. aby to gramaticky bylo správně
3. aby se to rýmovalo
4. sedělo do hudby
(a bonusově - aby to vyjadřovalo to, co chceš, aby ta písnička vyjadřovala, a dvojitý bonus, když tam máš JEN to, co chceš, aby tam bylo, a ne vycpávku, která neurazí, ale taky nevylepší)

bohužel, většina textařů zvládne jeden, maximálně dva body. Ty, co daj 4 plus oba bonusy, bys spočítala na prstech neopatrného pyrotechnika.

(mě takhle z fleku napadá Nohavica zamlada, a samozřejmě Kryl, mistr obrazů vykreslených několika slovy. Třeba až v dospělosti mi došlo, proč motýl zahynul pod jeřabinami tmavočervenými, i když zralé jsou spíš oranžové)

KOUDY: To si kup rovnou jen sáček těch koulí a vyjde tě to levněji, ne? Prostě to pak doplníš a můžeš znovu vyloupávat z okýnek...

NICOLLETTE: Do Vánoc jich stihne klidně i pět.

KOUDY: ty se máš!

Můžeš si koupit další, a sníst 5 čokoládiček naráz!

TRISSIE: Sice se to rýmuje, ale taky to nedává smysl.
Zlatý Plíhal :D

...no a pak jsem tady já, na kterou tyhle cajdáky, oplodňováky a podobně prostě fungujou, ačkoliv je kvalita nevalná. Takže si ji jdu přidat do playlistu špatnýho vkusu, co se mi stejně líbí, a pustit si ji ještě párkrát.

MORIARTY: Překřikovaly se ve mně potřeba pomoct a potřeba být lepší, a zatímco jsem nedávala pozor, když jsem se je snažila utišit, pustila jsem si to. Tak jsem si to teda holt poslechla a je tam: „Bůh nikdy neviděl dva rozdílnější lidi.“ (Resp. ano, to neví- zpívá dlouze.) Zajímavé, byla jsem lepší, ale cítím se teď mnohem hůř.

Dneska jsem k snidani dojedl adventni kalendar :/

TRISSIE: Já se teda přiznám, že nevím, kdo je to Marek Ztracený a asi ho teď slyším poprvý a snad naposled, ale ono tomu textu v oficiálním videoklipu není rozumět. Pouštěl jsem si větu "Bůh nikdy neví dřeva rozdílnější lidi" třikrát a nevim.