NELLAS: to je ještě dobrý. Já jsem léta žila v Mostě a navzdory tomu jsem si pletla (a občas dosud pletu) Chomutov a Teplice. Pohled na mapu napoví, že je to hodně povážlivé až intelektové znejistujici. A aby bylo jasno, mluvím o letech dospělých.

GIRAFFKA: Mně se dřív pletl Lisabon a Madrid, znám lidi, co si pletou Karlovo a Palackého náměstí, případně Břežany a Březiněves :))

DEADSLUT: ...to sou ty objektifikační crushe, achjo, teď jsem si o kus vedle všimla, po mnoha letech na nyxu, že to neni eertu ale errtu. v mém nominativně-dyslekickém srdci asi zůstaneš misnamed.
a přiznávám, že se mi to nestalo poprvé (a asi ani naposled), bejt platonicky zabouchlá do někoho, u koho ani pořádně nevim, jak se jmenuje.

Pletou se mi Řepy a Řeporyje.

Nemám rád slovní spojení typu "pouhým zrakem". Jakože bez pomůcek, korekce, lupy atd. Já to chápu, v technickým popisu je třeba to nějak odlišit. Ale nemusím být anatom nebo biolog, abych si uvědomoval, jakej zázrak je zrak! Potažmo celý naše tělo, a to mu ještě zdaleka kompletně nerozumíme, o psychosomatice nemluvě. Ty miliardy buněk, ten kompletně fungující systém, spolupracující pro dobro celku... Máme se ještě hodně co učit.

BIRMA: Máš recht. A vidíš, to jsi mě přivedla k dalšímu veledůležitému bodu, na který jsem úplně zapomněl, já kokot. V online komunikaci prostě chybí ta neverbální část, což - jak víme - je kolem 70 %. Pročež působit jako pí_/ko_, resp. jako někdo úplně jiný je rázem mnohem snazší než při komunikaci tváří v tvář. ;)

FRK_R23:

Dneska jsem si po obědě dal panáka. Post prandium bibi.

dneska jsem si dal cappuccino po obědě, mi dispiace tanto amici.

Zjistila jsem, že vnímám nyx jako širší rodinu a když umře někdo, od koho jsem jen tu a tam přečetla pár vět, itak mě to hodně zasáhne.

STEPNI_VLK: Ještě mě napadá, že když se s někým bavíš "face to face," tak máš daleko víc prostoru toho druhýho vyslechnout a třeba i během diskuze zjistit, že tyjo, na tom jeho pohledu je taky něco platnýho - navíc je to celý zasazený do nějakýho kontextu. Kdežto v online prostoru je to často tak, že někdo tzv. nastolí otázku nebo téma a lidi se pod to vyjadřujou. A to už tou formou znamená formulovat ten názor nějak (což taky ne každej zvládne) a taky něco jako "čtení s porozuměním" což zvládá teda ještě daleko míň lidí. Např. že reagují jen na první větu sdělení (nebo headline), nebo vůbec nechytí to jádro a točí se na těch nejmíň důležitých kokotinách. A hlavně - tam neprobíhá takový to obrušování hran, jako v normal diskuzi. Většina lidí prostě něco vyplivne a dál už na to nijak moc nenavazuje.

že i mě bylo podezřelé jak moc milých věcí se mi poslední dobou děje.. Ok takže dneškem to končí..))

BLOWUP: Překvapilo tě, že na mně se Salamanem tu má velkej platonickej crush taky někdo jinej kromě tebe? :D

DEADSLUT: mam to podobne, akorat ta jmena me trochu prekvapila :-)

Přiznám se, že potkávám dost lidí co si myslí a působí tak na první dojem, že jsou takový osvícení a filozofové, poradci, kouči, vědmy, vzdělanci nebo umělci ale přitom je spíš pohled za první zatáčku a bylo by bezva, kdyby si to dokázali přiznat.

Pokud člověk není v reálu idiot, nebude se stabilně jako idiot chovat ani online, přestože by mohl. Prostě nemá důvod, nemá to v povaze. Může občas něco napsat jinak, může mu občas něco trochu ujet, ale princip zůstává stejnej.
Čili pokud se někdo online pořád jako idiot chová, bude takovej asi i v reálu, ale většinou to má v každodenní komunikaci přirozeně na uzdě. Online svět je v tomhle jako opilost – najednou jistý hráze padají a ven se dostávají lecjaký věci, který by člověk normálně tlumil.

FRKOLKA: Člověče, těžko říct. Ale pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak bych asi zvolil analogii s počítačovou hrou. Když hraješ, tak je ti jedno, že zemřeš, protože to není doopravdy. Tím pádem se prostě chováš jinak, než kdyby ti reálně riziko smrti hrozilo. Když komunikuješ na internetu s lidmi, u nichž je víceméně nulová pravděpodobnost, že bys je někdy potkal v reálu, tak se halt můžeš chovat dost podstatně jinak, protože je ti vlastně svým způsobem jedno, jak tě budou vnímat, resp. co si o tobě budou myslet. To vše navíc často na základě dojmu zdánlivé anonymity internetu, o které snad nic říkat nemusím. Navíc, někdo to prostě může být jen určité období, kdy se ti v reálu nedějí úplně pozitivní věci, nejsi zrovna v zenu, tak si ho halt máš tendenci kompenzovat v prostředí internetovém, kde ti navíc povětšinou hrozí tak maximálně to, že ti někam zakážou přístup. Nicméně nepopírám, že to může být ještě mnohem složitější, protože lidi...

STEPNI_VLK: mě by zajímalo, co vede ty v reálu sympaťáky se v on-line prostředí chovat jako kokot/píča...

a pak je tu taky možnost, že to ve skutečnosti kokoti/píči jsou, jen v reálu mají zábrany a povrchním kontaktem to o nich nezjistíš.