Já měl rád ty staré dobré zimy svého dětství, kdy bylo ve dne -5°C, v noci -15°C a metr sněhu dva týdny v kuse, pak to na dva týdny povolilo a pak přituhlo, napadlo za dva dny dalších 120 čísel a zase to nejmíň týden drželo. Po setmění se dalo jít na výlet lesem, ve kterém bylo tolik sněhu, že svit Měsíce stačil na to, aby bylo normálně vidět na cestu.
Ty čtyřměsíční sezóny bláta a studeného mrholení, co bývají teď, mě teda silně nebaví a už druhý rok si říkám, že se mi vlastně líp sžívá s tím vedrem v létě. Pokud teda to vedro není moc vlhké, to zatím úplně nezvládám.