MADIETTA: Ono je to s tou volbou asi jak kdy, jak u čeho. Třebas coby první tetování jsem chtěl něco s přesahem, za co se po letech nebudu stydět. Zvolil jsem oko boha Hora. Jednak jsem byl ovlivněn četbou Egypťana Sinuheta, jednak mi přišel sympatický jeho význam. Nemluvě o tom, že se vlastně jedná o sokolí oko. Coby druhé tetování po dvou letech jsem si zvolil symbol, jenž byl na singlu Hothouse Flowers, který jsem k Vánocům dostal od bráchy. Jednak se mi líbil vizuálně, jednak se týkal mexických Indiánů, kteří skrze ptáky uctívají boha Slunce. Ptáky miluju odmala - opět tedy nebylo o čem. Po dalších dvou letech jsem původně hledal nějaký motiv z obdobné, tj. Indiánské škatulky a přemýšlel o nějakém pásu kolem paže. Jenže tehdy jsem si v mém oblíbeném tetovacím studiu, když jsem se domlouval na návrhu, všiml knížky Tetování Polynésie (nebo tak nějak) a zeptal se, jestli na ni můžu mrknout. Jako teď si pamatuju, jak jsem ji otevřel a hned na první stránce byl vyfocený potetovaný týpek stojící na šutru v moři a držící oštěp. Pod krkem měl vytetovaný náhrdelník, který když jsem uviděl, tak jsem okamžitě věděl, že tohle chci. Přítelkyně tatéra, co kreslila návrhy, mi řekla, že to zkusí překreslit jako alternativu k tomu předchozímu a uvidím, jak se rozhodnu, ale já už měl jasno.

No, a čtvrté přišlo po delší době. Bylo to relativně těsně po mámině smrti, blížily se mi Kristovy roky a já to všechno potřeboval nějak uzavřít, byť pouze symbolicky. A když jsem hledal vhodný motiv, úplnou náhodou jsem narazil na šaolinský symbol tygra a draka, který se mi vizuálně líbil. Při následném zjištění jeho významu jsem měl jasno. Malou roli, leč ne nevýznamnou, hrálo i to, že sám jsem narozený v roce tygra. Tetovat jsem si ho nechal přesně v den mých 33. narozenin... a bylo to něco jako iniciační obřad svého druhu.

_ANT_: Přiznávám se, že nerozumím tetování.

Nebo teda rozumím, proč ho lidi chtějí (snad), ale často nerozumím volbě obrázků, nad některými jenom kroutím hlavou, a sama jsem ani přes usilovný sebezpyt nepřišla na to, s jakým motivem bych byla tak niterně propojena, abych ho chtěla mít na sobě po zbytek života.

_ANT_: ja si na silvestra v opilosti nechal vyhendpoukovat neco na zadek (kdyz nad tim ted premejslim, tak uz si nepomatuju co tam presne mam). O rok potom jsem to korunoval koleckem na pero. To teda bolelo i pres silnou opilost. A myslim ze mi to asi staci teda :)

BERRUNA: na VŠ jsem měla totální crush na jistého profesora, který měl ve zvyku při přednáškách hodně a výrazně gestikulovat. Bylo těžké se soustředit na obsah přednášeného, když jsem celou dobu hypnotizovaně sledovala ty veliké mužné ruce, jak se hýbou sem a tam, a představovala si různé věci!

Píšu prosím a dekuji AI, maminka mě tak vychovala

Přiznám se že u mě neexistuje nic jako příjemná bolest a nechápu jak to někdo může takhle mít.
Bolest je neskutečnej voser a to jakákoliv. Nikdy ani po jinak příjemných věcech jsem neměl rád bolest. Můj sen je chodit celý den po horách bez večerní bolesti nohou a svalů.
Miluju chození po horách, ale nesnáším tu únavu potom a tu bolest. Hejbu se abych něco zažil, protože mě to baví, ale rozhodně to není proto aby mě večer kurva bolelo celý tělo.

DA_NIELA: ve starbucks jsem si dal Velký Americano. Dali mi ho do půllitru.

Poprvy v zivote mam kafe ve Starbucks. Ze "grande" znamena "stredni", slysim taky poprvy.

GRANTORINO: Neni to tak hrozny, samotny pichnuti neboli skoro vubec, horsi je, kdyz to bodnuti dostavas do toho samyho mista dal a dal (kvuli sytosti etc). Takze zalezi dost nejen na miste na tele, ale i na vzhledu kerky. Rekla bych, ze cim tenci linie, tim vic v pohode, ale od toho tu jsou urcite znalejsi lidi. A ten sprej jsem neznala, to muze bejt dost velkej pomocnik :)

_ANT_: Ale ta návykovost není v tý bolesti :D Nebo teda aspoň myslím - doufám, že roky nežiju v omylu, a nedělám to blbě :D

Co mě ale sere jsou takový ty kecy, že tetování musí bolest, a musíš si ho zasloužit. Hovno. Platím naprosto šílený prachy, abych měl na kůži něco, co se mi líbí. Že to bolí jako píča beru jako nutný zlo, a jsem fakt rád, že na mě Nayana při kérování celýho hrudníku sama od sebe vytáhla umrtvující sprej cca se slovy "se na to můžu vysrat, aby se mi tu někdo čtyři hodiny kroutil, a já to kvůli tomu zkurvila" :D Bez toho bych to totiž nedal ani zfetovanej.

_ANT_: pro mě to je jak kdy, a to bolest spíš ráda nemam - leckdy jenom "dopíčekurva au, ale za ten vobrázek to bude stát, to dáš vole", spíš votravný a k přečkání, abych se dostala ke kýženému výsledku, ale párkrát jsem se nějak dostala do strašně zvláštního headspace, že jako o tý bolesti vim, ale přece si jí vůbec nemusim všímat a tak si jí všímat nebudu, a to teda byl zážitek jak hovado, a hrozně meditativní:) Ne nějak slastnej, spíš hustě zenovej a empowering:) Ani nešlo o místo kérky, spíš asi aktuální rozpoložení a typ kérky (bodání dýl na jednom místě a míň skákání po větší ploše, kdy jsem víc nastavená na ten šok, kde to teda sakra začne bolet teď). Ale když se mi nepovede se na tohle místo v hlavě zrovna dostat, tak o to otravnější a nepříjemnější mi s každou další kérkou ten tetovací proces přijde :D Ale přiznám se, že mi to za to furt stojí, i když jehly bytostně nenávidim.

GRANTORINO: Je to jak odřený koleno, samozřejmě dost záleží na místě a aktuálním rozpoložení.

_ANT_: pro mě je to třeba jeden z nejpříjemnějších typů bolesti :D klidně bych se nechala celá natřít na černo!

_ANT_: díky, právě mne to utvrdilo v tom, že fakt žádnou kérku :D , jestli něco nemusím, tak už je to bolest jakákoli není-li nutná. Pár nápadů by bylo, ale když to čtu, tak na to kšlu :) /Ne nic proti kérkám nemám ani proti pokérovaným lidem/

Priznam se, ze nerozumim navykovosti tetovani.
Boli to, ale ne tim prijemne znamym zpusobem. Proste to jen otravne boli a neprinasi to zadnou slast. Nebo aspon mne ne. A to mam jinak bolest rada (…), ale strojek zabodavajici se do kuze je jen utrpeni. Nicmene nemam vubec nic proti kerkam ani lidem, ktery se v tom nasli a uzivaj si to.