MADIETTA: myslím, že bys měla taky pochopit, že nejde jen o tebe. A klidně se ti neřiď. Ten pocit úspěchu a úspěch ti samozřejmě přeju, ale koukáme na to i z pohledu co píše SPIKE411, vykoristovani to prostě je.

GRANTORINO: proč mají vždycky lidi pocit, že potřebuju s něčím poradit?

MADIETTA: intelektuálka, ale do svého vzhledu musíš investovat, což předpokládám není úplně málo, vlasy, makeup, nehty... Chápu tvoje nadšení, ale popravdě tohle vždycky podrývá mimojiné i trh... Zvažila bych na tvém místě místě, jestli si neříct natvrdo o honorář. A promiň, ale ani masivní sleva to nevyváží...

Přiznám se, že mi přijde, že tenhle model docela balancuje na hraně vykořisťování. A doufal bych, že nějaký kousek poskytnou úplně zdarma.
(Ale samozřejmě neznám všechny okolnosti.)

Jsem tzv. intelektuálka, co celej život dělá práci, která by se dala považovat též za intelektuální, a snad se mi v ní i celkem daří, a přesto jsem na vrcholu blaha z toho, že mi na prahu padesátky firma vyrábějící mé oblíbené oblečení nabídla, jestli nechci být jednou z modelek na jejich stránkách, což budu dělat úplně zadarmo, resp. pouze za masivní slevu na jejich produkty.

JAJITA: Když si dojedeš do Budejic, tak se domluvíme :))

TUXAMINA: Kdy ti můžu přistavit to moje? ;-)

Mám ráda, když si sjedu umýt auto, ať už moje nebo kohokoliv z rodiny, uklidím ho, vysaju, umeju si všechny záhyby, kde se nedostala voda. Umeju i vše kolem motoru. Pak vezmu cockpit a pěkně vyleštím zevnitř. Když je čas a počasí, tak naleštím i auto zvenku. A jak je to auto pak krásně čisté a voňavé…než tam vlezou děti :))

LEJIMADA: Užijte si to. U Baltu je báječně :).

LEJIMADA: Tohle moc dobře znám. Též jsem s našima u moře nikdy nebyl, třebaže s námi poctivě jezdili na dovolenou rok co rok. Též pocházím v podstatě z chudé dělnické rodiny. Ale čím míň bylo peněz, tím víc se nám to naši snažili vynahradit jinak. A byli to vlastně super rodiče, když tak vidím, čtu a slyším, jak to funguje/fungovalo v jiných rodinách...

Jinak u moře jsem byl nakonec poprvé díky ex-přítelkyni a její rodině až někdy kolem třicítky. Sám bych se tam dost možná nikdy nepodíval, poněvadž jsem poměrně záhy zjistil, že jsem spíše na ty zimní dovolené někde na horách, ideálně na snowboardu. Koupání mi nic moc neříká, voda není můj oblíbený živel, nemám rád vedra a válení se na slunci mě vyloženě sere.

Nikdy jsem nebyla na dovolené u moře. Rodiče byli chudí (fakt jo) a dokud jsme nemohla v létě chodit na brigádu, tak jsme jezdili k příbuzným na chatu. Poté jsem jako velmi mladá svobodná matka neměla čas ani peníze na cestování. Teď jsem míň mladá, více dětná a mám muže, který odmítá cestovat dál než 20minut autem. Pracuju jako lektor v ekocentru a muž je skladník na částečný úvazek. Čtyři děti k tomu. Máme se dobře, ale v penězích se netopíme.

V pondělí pojedu poprvé na dovolenou k moři. Sama se třemi dětmi, vlakem do Polska. Těším se. Bookla jsem apartmán a jízdenky, jinak tomu nechám volný průběh. Držte mi pěsti :)

Ve své hlavě jsem pořád na cestě.

když jsem v knihovně, nedokážu se ovládnout. zase si nesu domů devět knížek! jenže když už jsem měla vybráno, tak jsem narazila na Jak nakrmit diktátora od Witold Szabłowski a V pasti pohlaví od Lauderové a přeci jsem je tam nemohla nechat, že!

Dneska ráno jsem měl impuls, zabalil se, sedl do auta a vyrazil za bratrem a jeho rodinou do Itálie. Slovy NULA plánování.

Nutně potřebuji vyšukat mozek z hlavy! Už nemůžu...