BERRUNA: Kuš ty jedna

BERRUNA: Tak to ti asi docela neřeknu :)))

BERRUNA: Tak to rozhodně ne, byl tam větší blbec co nepřijel do Prahy na Babetě.

BACCARA: jakože Vlado jo?

BERRUNA: Její máma byla stejně stará jako já a byla ve vile vyvolených v první serii kde byl i můj kamarád-blbec.

BACCARA: řekněme přítelkyni :DDD

ERRTU: No to já mám taky příhodu a na tohle téma, ovšem obráceně. Měl jsem jednu řekněme přítelkyni které bylo osmnáct a já byl asi něco málo okolo čtyřiceti. Dostala pokutu od MP a že mám jít jako tu věc vyřešit. Na služebně seděl podobně starý stážník. A hned spustil jak jsem starostlivý otec a že hned můžu dceři domluvit.
Prakticky podobná reakce se opakovala všude. U řezníka paní prodavačka že je hezké že jsem dnes vzal dceru.
Ona teda vypadala mladší než na těch osmnáct.
Já jsem ale starel herec a tak zahraju všechno :)

BACCARA: ja posledni dobou dost kvetu z toho ze lidi automaticky predpokladaji ze moje dcera je moje pritelkyne. ona z toho ma pokazdy vanoce, ja zacinam mit podezreni ze asi vypadam jako pedofil. posledne v albertu, skladam nakup do tasky, dcera vedle me, ja nadavam ze mi to tam nejde nacpat a prodavac zovialne mezi nama chlapama vole zejo, prej:
"no kdyz ona vam pritelkyne taky vubec nepomaha..."
"tak pritelkyne by asi i pomohla ale dcera na tatu holt dlabe no."

BACCARA: ja byla asi pred patnacti lety s kamoskou u porodu. Inu, taky se ptali, jestli prestrihnu snuru a dali mi prcka jako prvnimu po zvazeni do naruce 8).

Vezl jsem kamaráda do nemocnice na operaci kolene. Byl dost zmatený a často se obracel s dotazy které mu dával lékař na mojí osobu. Je to kamarád, ale neznám jeho obvodního lékaře. Přijímající lékařka seznala že budeme partneři a že nám bude milejší její kolega, který bude na naší straně.

Ja mám blízke osoby na Slovensku, takže keby som im tam v Motole chcípala stole, tak asi ťažko prídu rozhodovať čo so mnou.
Do formulárov píšem kamarátky.
Na pohotovosť s nohou ma viezol kolega a doktori automaticky predpokladali, že je to môj manžel. Hromada srandy.

VIDA: to je krásný. Já se zas ptám našich kočičích princezen, jak se vyspinkaly :-)

Každý ráno se ptám kocoura (felis catus), jaký měl sny.

Ze včerejška mám takový divný pocit, poprvé za tu dobu co jsem matka, se mi nepodařilo to vyvážit, a musela jsem volit mezi dětmi. Oba dva naprosto důležité třídní schůzky ve stejný čas několik desítek km o sebe. Jako nikdy jsem si nemyslela, že i na mně dojde, ale musím konstatovat, rozdvojit se fakt nejde!