Včera se mi v podstatě nabídla žena, o který bych jinak mohl leda snít (taky že jsem snil). Jasně že to byla souhra několika bezprecedentních faktorů, jasně že to byla horečka sobotní noci, jasně že se to už nikdy nebude opakovat, jasně že jsem byl téměř na sračky, a tudíž neměl šanci... ale tohle si teda budu pamatovat. Wow. A to jsem se o nic nesnažil. Zjevně stačí bejt sám sebou a prostě existovat. Wtf, omg etc.

KONOPKA: vyborne, chvalim plasticnost imaginace!:)

urcite taky neni tezky si predstavit, ze aromaticky vyrazne jidlo, ktere ti i 99% pokladnich jeste zabali do extra sacku navic, je uz jasne ZA tou hranici - prestoze jeji presnou polohu nedokazeme mozna nikdy presne urcit🤷🥲

jinak imho ta tvoje podminka diagnozy idiocie nebude fungovat, "Podle mě se mel zeptat a kdyby to i přesto vytáhl..":)), nicmene pokud by se mel ptat, tak z toho imho vyplyva, ze si sam neni vubec jisty, zda je to vhodne a nechapu, proc s tim rovnou nevysmahne do kuchynky.

jinak super princip, srat na okoli, dokud se nikdo neohradi, smi se cokoliv, pac nejsou jasny hranice a nekdo si dokaze predstavit, ze cokoliv muze nekomu nevadit...

ERRTU: to nebude o straně barikády. pokud si kolega do společných pracovních prostor přinese takový jídlo, tak je to neohleduplnej idiot.

Syrečky dneska nejsou, co bejvaly...ale chápu, že má někdo prostě citlivější nosík na vybrané vůně :)

XBAHNO: A co teprv ta aroma exploze tvarůžků smažených v trojobalu, když se ta krusta naruší ;D

ERRTU: což by mělo za následek zapečené syrečky v mikrovlnce - a to má teprve grády!

ZRK: z druhé strany barikády: musel jsem syrečky milujícímu kolegovi pohrozit že jestli to ještě jednou otevře v kanclu, tak si začnu ohřívat lososa v mikrovlnce.

Miluju smradlavý sejry. A ještě víc je miluju, když jsou prošlý a skoro tečou. A ten smrádek, ten mi ve skutečnosti vlastně voní. Smrdí, ale voní. Nu... :)

FINSON: tak já se na ně nemračím, ale už nemusím být u všeho, jsem si jistá, že toho tatínka to taky už sralo :-D
MICHELLEDANIELS: v obyčejném couráku není ani jedno. A ani to nevyžaduju, mně to vadí, já jdu jinam.
ACKO: no taky to se svými puberťáky fakt dost nedávám, ale snad je nervově nepoškozuji jako oni mně. Ale u nás je to spíš, že mají problémy sami se sebou, trápí se a moc se mi nedaří jim pomoct. Ono je to taky vlastně podobný jako s tím miminem. Taky neví, co vlastně chtějí, co je štve a reagují obráceně a zástupně a víš úplně stejný hovno jako s tím miminem.
ERRTU: já je taky nikdy nebila, nemohla bych. Já vlastně na ně ani moc neřvu, on na to stačí ex. Já obecně moc neřvu, mně nedělá dobře ani, když řve někdo jinej, ani když řvu sama. I když mívám uštěpačné ironické poznámky, což je pro ně často horší než to řvaní, si nevybereš.

mhmm to me privedlo k zamysleni... ja vlastne za cely zivot nevztahl na dceru ruku.
nepocitam teda pohlavek z uleku, kdyz jsem sedel v kuchyni, ona se priplizila pod stul... a kousla me do nohy :D
ale nejaky vyprask, facka nebo plesknuti, to nikdy neprobehlo. to si nestezuju, spis me to vlastne docela prekvapuje protoze jak rika kamarad "ty ses hrozne klidnej clovek... teda do momentu nez te neco nasere, jako treba ze sviti slunce nebo tak."

TRISSIE: jako jsou rodiny kde je to bohuzel platny takhle...

ERRTU: diakritika je důležitá! dost jsem se zděsila, že někdo je takovej magor, že plácne hladový mimino/batole...

MICHELLEDANIELS: deti jsou jako prdy. kazdy zvladne jen ty svoje :)

MARKYSHA: budu kamenovan ale souhlasim s nazorem (neni muj, nekde jsem to cetl) ze prvni tri roky mate doma zkratka a dobre maleho primata.
ja uz bych ti prvni tri roky nerozdejchal. tu dobu kdy to dite zvlada jediny zpusob reakce a projevu.
mam hlad = plac! nemam hlad = plac! chce se mi spat = plac! nemuzu usnout = plac! neco me boli = plac! neboli ale mohlo by... - plac!
to blaho kdyz vam dite na dotaz konecne ukaze ze ho boli brisko a vy muzete zacit resit konkretni problem, to je absolutni nirvana kterou bezdetny proste nepochopi. zvlast kdyz vam dite trpi na pravidelne zanety stredniho ucha.