Předtím než mě GRANTORINO ugriluje v pekle, přiznávám se, že jsem hluboce věřící. Věřím v poznání. Víra pro mě vyjadřuje naději porozumění.
Oproti tomu náboženství vyjadřuje poslušnost a oddanost modlám, což považuju za problém.
Tímto se liším od agnostiků. Věřím totiž, že Boha lze poznat. Lépe: Boha lze zažít.
Veškeré ty disputace o tom, co to je ve skutečnosti, jsou asi stejné jako hádat se o tom, co je to orgasmus. Kdo nezažije, neví. :)