MEJLA77: V Anglii asi nejvíc, ale jinak mumie byly v 19. století populární v celé Evropě.
Fun fact je, že díky mumiovému šílenství máme dochovaný nejdelší etruský nápis, který čítá 2200 slov, zachovalá je cca polovina, epigraf byl pořízen někdy v průběhu 4. nebo 3. století ante. Nápis byl zapsán na plátěném obalu ženské mumie, která byla objevena ve středním Egyptě. V odborné diskusi bývá tento text označován jako Liber linteus, plátěná kniha. V polovině 19. století cestoval penzionovaný důstojník vídeňského dvora po Egyptě a v návalu sběratelského nadšení tam koupil ženskou mumii a přivezl si ji do Vídně. Mumie se stala chloubou jeho sbírky. Když umřel, jeho dědic si s tím nevěděl rady a daroval mumii muzeu v chorvatském Záhřebu (když to tam ještě patřilo monarchii), muzeum právě vznikalo. Teprve až v muzeu si všimli, že na pruzích plátna mumie jsou stopy písma, ale nikdo v tu chvíli netušil, že by se mohlo jednat o text v etruštině. Nejdřív se uvažovalo o arabštině, kopštině a teprve v roce 1892 byla v textu rozpoznána etruština. Text se nepodařilo rozluštit zcela, ale některé jeho části představují rituální pokyny a modlitební formule, jedná se o jediné doklady modliteb v etruštině. Vzhledem k intezitě zkoumání možno říci, že se nejdná o falzum.