LISKAAUDREY:
Jednou jsme si chtěli zabrat Lužky pro sebe na odpolední pojezd a tak jsme den předem v parku vyvěsili plakáty, jakože má monster v Řeporyjích demo a že tam bude ten jejich Zelinka, nebo tak a že se budou rozdávat energy drinky na tailwhipy.
Fungovalo to fantasticky. Měli jsme celý odpoledne park pro sebe.

MICHELLEDANIELS: skoda, ze s tebou v detstvi nikdo necetl treba takovyhle zbytecny pribehy, vid.

[MICHELLEDANIELS @ HRA NA VZKAZY aneb - chces neco rict a nemas nikoho kdo by ti naslouchal? Pak jsi na tom nejspravnejsim miste prave tady]

Právě teď jsem neodolal uheraku, proklatý Pick. A nezapomněl jsem na okurku.

Ztrávil jsem teď snad hodinu nastavováním uBlocku a Tampermonkey, abych dětem zrušil ty vykryplený youtube shorts. To jsem zvědav, s jakým trikem zas za pár dní přijdou nebo jak to obejdou :)

ATOMINATOR:
LISKAAUDREY: a na pumptracky

Mě je úplně blbý přiznat, že tu už hodinu vybírám pro syna koloběžku. V úterý musí mít na tělak a tu svoji samo na podzim rozbil..

Scoot kids jsou peklo. Živoucí peklo na skateparkové planetě.
Přiznávám, že až si jednou otevřu skatepark, nikdy tam nebudou smět koloběžky.

Nemám rád hlavně děti, co chodí do skateparků s koloběžkami. Kvůli tomu jsem se ani nezačal pořádně učit na skejtu, protože tenhle koloběžkový mor je všude.

Děti jsou nejlepší.
A narozdíl od dospělejch alespoň tak strašné nesmrěj

Priznam se ze mam radost z toho jak krasne mi rostou doma kytky a kocour je nezere. Jeste asi nejaky prikoupim.

Třikrát jsem nakrmila jednoho holuba.
Myslím že se bude jmenovat Marcel.

Presne. Ja se jako pan Fajst pohorsuju nad nezdravicima parchantama.

V třiašedesáti první pokuta 2 litry a 2 body v pérdeli :)

Mám to stejně, ale zdaleka ne jenom s radostí. Hrozivě sem vokoral ve všech ohledech a najít něco, co by mě dokázalo nejen takhle rozveselit, ale taky dojmout, rozesmutnit, nebo třeba i zhnusit už se mi dlouho nedaří. Akorát nasrat se dokážu furt spolehlivě. O to víc mě mrzí, co všechno za filmy sem nestih vidět, nebo co za knížky sem nepřečet v době, kdy by na mě měly nějakej dopad a dneska už nedělaj prostě nic.

Přiznám se, že těm dětem trochu závidím. Asi před rokem jsem měla zážitek, kterej mě donutil vejskat čirou radostí a stejská se mi po tom. Myslím, že jsem hodně šťastnej člověk, ale tahle čistá radost, kterou jsem zažívala v dětství, ta je nádherná. Tehdy stačilo tak málo...

Nemám s dětmi problém. Fakt ne. Dneska jsem byl na akci pořádané pro rodiny s dětmi, pobíhali tam předškoláci i puberťáci, nikde žádná scéna, žádný řev, nejvíc mě nasralo moje vlastní dítě, které se chvilku začalo nudit a vymýšlelo kraviny - zaměstnal jsem ho výkladem nějakých technických zajímavostí a pak mu zacpal ústa svačinou, všichni byli spokojení.
Jako jo, nikdo normální asi po dítěti nemůže chtít, aby stálo na jednom místě a nevydalo ani hlásku, no...

NEI: Mívám ty akční období, kdy se vší silou držím abych ty rodiče neseřvala.

Mnohem horší jsou agresivní a hloupí dospělí reagující na dětský křik úplně dementně stylem: Všechny nás z Tebe bolí hlava, nekřič nebo tě zmlátím a tak podobně ...