ehm .)
Ceny Ekopublika za nejlepší proenvironmentální novinářský počin jsou rozdány. Hlavní cenu od pořádající organizace Lipka převzal redaktor Deníku N Petr Koubský za článek „Jednotlivec versus klimatická krize: jak žít, co dělat a co ne“. Mimořádné uznání zakladatele Ekopubliky získal Vojtěch Pecka za knihu Továrna na lži o výrobě klimatických dezinformací. Ocenění se letos udílelo naposledy.
...
Při příležitosti posledního ročníku ceny se její zakladatel a ekopedagog Aleš Máchal rozhodl udělit i Mimořádné uznání zakladatele Ekopubliky Vojtěchu Peckovi. Jeho kniha Továrna na lži odhaluje pozadí šíření dezinformací o změně klimatu v Česku i ve světě včetně neúprosné lobby stoupenců fosilního průmyslu, která cíleně vnáší do veřejného prostoru chaos.

Cenu za environmentální publicistiku Ekopublika získal Petr Koubský z Deníku N. Mimořádné uznání získala kniha Továrna na lži - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cenu-za-environmentalni-publicistiku-ekopublika-ziskal-petr-koubsky-z-deniku-n.mimoradne-uznani-ziskala-kniha-tovarna-na-lzi

A tady ještě doplním starší článek o Tykačově pozici na info.cz

České uhelné elektrárny se nemusí dožít konce dekády. „Skutečné problémy přijdou už v roce 2026,“ tvrdí Tykač

I když to tak z veřejné diskuse často nevypadá, ústup od uhlí není otázka politická, ale výsostně ekonomická. Zatímco poslanci a ministři mohou diskutovat donekonečna o tom, zda se Česko odkloní od elektřiny (a tepla) vyráběného z uhlí v roce 2038, nebo už 2033, realita, zejména ta ekonomická, je úplně někde jinde. Podle majitele energetické skupiny Sev.en, minoritního akcionáře ve skupině ČEZ a jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače nás problémy čekají už během několika příštích let.

„Nám například vůbec nevychází ekonomika (pro uhelné elektrárny, pozn. red.) už na rok 2026 a myslím, že uhelné elektrárny ČEZu na tom budou podobně. V ten moment vláda bude stát před obrovským problémem, jak k nám dostat nějaké peníze jakoukoliv formou, protože my provoz dotovat pochopitelně nebudeme,“ řekl Pavel Tykač při diskusi pořádané think-tankem Institut pro politiku a společnost. „A buď politici najdou nějaký způsob, jak tyto uhelné elektrárny udržet v chodu, anebo je zavřeme. A v tu chvíli v Česku nastanou desítky až stovky
hodin, kdy nebudou stačit ani ty ‚dráty‘ z okolních zemí a elektřina zkrátka nebude.“

Základní ekonomická čísla, o kterých Tykač mluvil na diskusi s dalšími energetickými experty, rozvedl hlavní ekonom skupiny ČEZ Pavel Řežábek. „Včera cena elektřiny na burze zavírala na přibližně 112 eurech za MWh, cena emisní povolenky v tu dobu byla zhruba 100 eur. Uhelné elektrárně, která běžně potřebuje na jednu vyrobenou MWh jednu povolenku, tak zbylo 11 eur. To je ale málo, elektrárna potřebuje jen na pokrytí svých fixních nákladů přibližně 30 eur na jednu MWh,“ uvedl Řežábek.

I Řežábek se, podobně jako Tykač, kloní k názoru, že ústup od uhlí nebudou diktovat české politické deklarace, ale surová ekonomická realita. „Zatím zde ty uhelky stále jedou – dlouho však nepojedou,“ řekl.

V diskusi expertů na energetiku se ukázalo, že vláda, pokud bude chtít výrobu z uhlí v dalších letech zachovat, bude muset výrobce nějakým způsobem podpořit. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o takzvaných kapacitních mechanismech (kdy stát platí výrobci za připravenost dodat energii v případě potřeby do sítě), respektive o rozdílových kontraktech (garance pevné ceny pro výkup elektřiny).

Jak ovšem v diskusi uvedl Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, čeští politici v této oblasti tápou. „V Německu to budou řešit kapacitními platbami. Jak to bude v Česku, to nevíme. Nemáme legitimní státní energetickou koncepci a jasné je jen to, že energetická politika bude diktovaná zelenými argumenty. Jdeme opravdu do velmi vážné krize,“ varoval Budinský. I on řekl, že „politické“ roky 2038 či 2033 nehrají pro české uhelné elektrárny žádnou roli. „Já osobně nevěřím, že české uhelky přežijí rok 2028.“

Celkový obrázek energetické budoucnosti Česka přitom tak chmurný není, je však třeba se na něj dívat bez růžových brýlí. Jak argumentuje Řežábek, ceny energií budou výhledově klesat, mimo jiné i z důvodu masivní výstavby obnovitelných zdrojů v sousedním Německu, která skrze větší nabídku bude působit na ceny elektřiny v celém regionu. „Sem ta levná elektřina zkrátka přiteče,“ míní hlavní ekonom ČEZu. Ovšem potenciální import levné energie neřeší dva problémy: energetickou bezpečnost Česka a schopnost zajistit dostatek energie během špiček.

Jak přitom vymodeloval ČEPS ve své poslední analýze zdrojové přiměřenosti, Česko se v nadcházejících letech stane z čistého exportéra elektrické energie čistým importérem. A pokud se země vydá cestou progresivního, či dokonce dekarbonizačního scénáře – tedy bude více „tlačit na pilu“ – bude chybět více energie, než budeme vůbec schopni potenciálně importovat.

„Co se týče energetické soběstačnosti, je zřejmé, že dává smysl, abychom byli schopni zajistit výrobu z domácích zdrojů. Ovšem co zde do roku 2030, kdy uhelné elektrárny začnou být pod obrovským ekonomickým tlakem, může reálně vzniknout? Maximálně plynové elektrárny, fotovoltaiky a větrné elektrárny,“ míní Řežábek.

Zajímavý moment diskuse mezi těžkými váhami tuzemské energetiky přišel ve chvíli, kdy se Řežábek s Tykačem zásadně neshodli ohledně důvodů současných vysokých cen energií. „Já neustále poslouchám, že za vysoké ceny energií může dekarbonizace,“ uvedl Řežábek. „Prosím pěkně, je to jinak. Za vysoké ceny může to, že Rusko snížilo dodávky zemního plynu do Evropy a jeho nedostatek pak prudce vytáhnul ceny elektřiny. To je ta primární, devadesátiprocentní příčina toho, proč tu máme problém s vysokými cenami. Pokud budeme bojovat s dekarbonizací a budeme si říkat, že tím snížíme ceny, tak to je slepá cesta,“ uvedl manažer „polostátní“ společnosti.

Tykač však argumentoval přesně opačně. „Já si myslím přesný opak toho, co pan Řežábek – totiž že za vysoké ceny energií může z 90 procent evropský tlak na dekarbonizaci a jen z 10 procent válka na Ukrajině a ruská politika. Je přitom pozoruhodné, že ani my dva, kteří určujeme politiku dvou největších energetických firem v Česku, se neshodneme na ‚základní diagnóze‘,“ uvedl Tykač.

Majitel energetické skupiny Sev.en během rozhovoru s Janem Macháčkem, předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost, evropský tlak na dekarbonizaci vyjádřený mimo jiné Green Dealem silně kritizoval. Nikoliv však z pohledu samotného cíle, čistší planety, ale spíše z hlediska cesty a zarputilosti, se kterou Evropa tyto politiky prosazuje. „Je evidentní, že Evropa tu správnou myšlenku přehání, razí ji hlava nehlava. USA k tomu podle mě přistupují o dost racionálněji, což přitom neznamená, že nepodporují zelenější a zdravější energetiku a zdravější svět. Podporují, zároveň se ale nepouštějí do bláznivých excesů a stále ještě vnímají peníze jako významnou veličinu. U Evropy se mi zdá, že peníze zcela přestala počítat a že se hraje jen na ideologii,“ uvedl Tykač.

Zároveň také doplnil, že Evropa ztrácí svou konkurenceschopnost – a to nejen vůči Spojeným státům, ale stále zřetelněji i vůči asijským zemím. „Evropa je hodně socialistická - chce věci regulovat a řídit, nastavovat pravidla a omezovat. Takový je socialistický přístup ke světu a Evropa je právě taková. A upřímně řečeno, v ostré konkurenci Evropa zdaleka nestačí: když máte pět či šest týdnů dovolené, 10 státních svátků za rok, 35hodinový pracovní týden a velké zdravotní a sociální benefity, tak jak potom chcete konkurovat Asiatům, kteří mají menší mzdy, menší odvody a menší dovolené?“ ptá se Tykač. „V přímém střetu se tak Evropa logicky uchyluje k ochranářské politice a opevňuje své hranice. Jde o obrovský trh, takže je pro zbytek světa stále zajímavá, ale konkurenceschopnost ztrácí.“

Šestý nejbohatší Čech také vyjádřil pozitivní pohled na fenomén ESG – tedy odpovědnosti firem vůči životnímu prostředí, společnosti a stakeholderům. Myšlenky za tímto přístupem jsou podle něj v zásadě správné, jde však o míru jejich prosazování. „ESG je o míře. Všichni chceme, aby se svět posouval vpřed správným směrem. Jde ale o to, zda do toho jdeme s nějakou mírou rozumu a racionality a jestli vnímáme i hodnotu ostatních parametrů, než jenom ‚být co nejrychleji co nejzelenější‘. V ideálech ESG však v zásadě nenacházím – kromě nějakých hodnotových parametrů a snah vybudovat nového člověka – nic, co bych tam měnil,“ dodal Tykač.

Na info.cz vyšel report z Křetínského vystoupení na konferenci Shifts23

V zahraničí se mu říká „Česká sfinga“. Oproti jiným superboháčům totiž Daniel Křetínský na veřejnosti hovoří jen velice střídmě. Nyní však nejbohatší muž Česka udělal výjimku a vystoupil na konferenci Shifts23 pořádané deníkem E15, kde velmi otevřeně hovořil o aktuálních výzvách Česka i Evropy.

• Co si jeden z nejvlivnějších evropských byznysmanů myslí o vládě Petra Fialy?
• Co vzkazuje do Bruselu a jak se staví k největším evropským výzvám?
• Jak přemýšlí o svém byznysu?

Přečtěte si pět klíčových postřehů z hodinového rozhovoru s Danielem Křetínským.
(A pro pořádek: Daniel Křetínský skrze své firmy vlastní jak deník E15, tak i INFO.CZ.)

1. Dekarbonizace? Potřebujeme pragmatický pohled!
Jednou z největších současných výzev Evropy je dekarbonizace a Green Deal, který počítá s přechodem na bezemisní ekonomiku do roku 2050. „My jsme však k tomu v Evropě přistoupili hodnotovým způsobem, stylem ‚lead by example‘. Chceme ‚jít příkladem‘ a ukázat světu, jak přejít na bezemisní ekonomiku,“ popisuje Křetínský.

Jenže – argumentuje český byznysman – takový přístup „začal znemožňovat racionální diskusi“. „Stanovili jsme si totiž jasný, poměrně drastický cíl,“ popisuje Křetínský. „Ovšem odporovat tomuto cíli znamená odporovat celé myšlence dekarbonizace.“

Křetínský, jehož jádro byznysu leží v energetice, neapeluje na to, že je třeba tento cíl změnit, změkčit, posunout. Doslova tvrdí: „Neříkám, abychom se vzdávali cílů v oblasti snižování emisí.“ Argumentuje však, že je třeba změnit přístup, jak bude Evropa emise snižovat.

Je třeba, aby se Evropa ideově posunula. Aby byla více pragmatická. A aby namísto přístupu „lead by example“ přišla s konkrétním a funkčním řešením. Možností je podle něj celá řada: Evropa například může snižovat emise nejen na svém území, ale i mimo ně. „To je vzhledem k tomu, že Evropa se na globálních emisích podílí necelými osmi procenty, poměrně racionální řešení,“ argumentuje Křetínský.

2. Naše role v Evropě
Imperativ dekarbonizace má pochopitelně vliv na tradičně průmyslová odvětví v Evropě. Zejména pak na automobilový průmysl, na energetiku. A Daniel Křetínský by „si přál, aby Česko bylo v tomto ohledu zastáncem racionálního hlasu v Evropě.“

Tak tomu podle něj sice do jisté míry již je, nicméně se nám nedaří zformovat širší křídlo podobně smýšlejících zemí, které by hovořily stejným hlasem. „Představoval bych si větší aktivitu na mezinárodním poli v oblasti prosazování změny paradigmatu, respektive konkrétní racionální politiky.“

Tím zásadním, na co podle Křetínského nesmí Česko nikdy zapomenout, je, že „potřebujeme investice a zahraniční investory“. Předpokladem je pak předvídatelné investiční prostředí, které by v investorech udržovalo důvěru.

„Evropa má v tomto ohledu tři klíčové hodnoty. Jednak skvělý právní a regulační rámec – stále jsme jedno z nejlepších prostředí na světě, kde se dá podnikat. Za druhé pracovní sílu, která je kvalifikovaná jak v oblasti inovace, tak v oblasti exekuce. A za třetí máme obrovský jednotný trh,“ vypočítává Křetínský.

Podle byznysmana se nyní „musíme starat o to, aby tyto výhody zůstaly zachovány na úrovni Evropy a Česko pak musí v rámci Evropy excelovat. To je způsob, jak uspět.“

3. K vládě Petra Fialy
Daniel Křetínský se také vyjádřil k vládě Petra Fialy – a veskrze to byla slova pochvaly. „Podporuji českou vládu z hlediska její hodnotové orientace i komunikace, je to určitě vláda, za kterou se nemusíme stydět.“

Ovšem na druhou stranu... „Máme kompetentní ministerstva. Ministerstvo financí je vysoce kompetentní, na MPO jsou pracovníci, kteří tématu dobře rozumějí. Ale když se občas podíváte na celkový výstup toho procesu, na ten úřad, na to, co předkládá za podklady, je to složitější.“

Křetínský to ilustruje na schopnosti svého analytického týmu, který pro jeho firmy detailně mapuje evropský tok elektřiny. „U každé elektrárny v Evropě máme představu, jakou má účinnost, jak dlouho poběží, kdy bude odstavena z provozu.“ A pochybuje, zda má tuzemský státní aparát k dispozici podobně detailní data, na jejichž základě by pak mohl stavět konkrétní politiky a smysluplné výhledové plány.

Křetínský argumentuje, že stát by měl daleko více komunikovat právě s průmyslovými a dalšími byznysovými podniky a „hledat možnosti, jak ty informace vstřebávat“. „Potřebujeme ministry, kteří naslouchají státní správě, a ve státní správě pak mít alespoň několik kompetentních lidí, kteří jsou schopni vést debatu s průmyslem a zpracovávat výstupy, které od průmyslu dostanou. Dnes tam v podstatě nejsme,“ uvedl Křetínský.

4. K investicím do umělé inteligence
Daniel Křetínský podniká převážně v tradičních byznysech. V energetice, retailu, médiích. A jak říká, do nových trendů, jako je umělá inteligence, se investorsky a priori nežene. „Není to náš úkol v systému, nejsme investor do inovací, investujeme do tradičních odvětví. Za tím stojí určitá byznysová logika a vyhodnocení našich vlastních schopností, které se snažíme nepřehánět.“

Zároveň ale říká, že se v oblastech svého podnikání bude snažit o „správné uplatnění“ nových trendů včetně AI. „Paradoxně největší pozornost to poutá v souvislosti s našimi investicemi do médií. Juraj Felix (ex co-CEO CNC) pracuje na několika projektech, které ukazují překvapivé výsledky.“ Křetínský dodává, že nevylučuje okrajové investice do start-upů věnujících se umělé inteligenci; primárně ji však chce rozvíjet ve „svých“ odvětvích.

5. K výhledu cen energií
Jak se budou podle Daniela Křetínského vyvíjet ceny elektřiny v příštích letech? „Jsou dvě věci, které hrají obrovskou roli. Nyní je stále klíčovým faktorem ovlivňujícím cenu ,base loadu’ (základního zatížení) cena zemního plynu. U ceny plynu v Evropě je zásadní otázka, zda bude pokračovat ruský tok, respektive v jakém rozsahu budeme spoléhat na LNG,“ vypočítává Křetínský.

Připouští přitom, že zda se politici přikloní na jednu či druhou stranu, je především hodnotovou otázkou.

Pokud se Evropa vydá cestou LNG, Křetínský připomíná, že okolo roku 2026 by mělo na globálním trhu dojít k výraznému nárůstu kapacit zemního plynu. „Od roku 2026 by tak na světovém trhu měl být dostatek LNG – a pokud nedojde k velkým geopolitickým otřesům, viděl bych cenu plynu v tomto období na úrovni mezi 20 a 30 eury za MWh.“

„Aktuálně je trh nervózní a predikovat je velmi složité, ale dlouhodobě bych viděl cenu elektřiny bez vnějších otřesů těsně nad 100 eury za MWh,“ uzavírá český byznysman.

INFO.CZ | „Česká sfinga“ vystoupila ze stínu. Pět klíčových poselství z ojedinělého vystoupení Daniela Křetínského
https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/ceska-sfinga-vystoupila-ze-stinu-pet-klicovych-poselstvi-z-ojedineleho-vystoupeni-daniela-kretinskeho

Jeste k Huliakovi, Caputova ho nejmenuje

Priblížil, že ministerstvo životného prostredia, podľa prezidentky, nemôže viesť osoba neuznávajúca vedecký konsenzus o zmene klímy a klimatickej kríze. Nevhodnosť kandidáta prezidentka vysvetlila aj tým, že Huliak verejne schvaľuje násilie pri názorových nezhodách, a to najmä z radov ochrancov prírody a krajiny.
„Prezidentka je presvedčená, že na rozdiel od ďalších nominantov v prípade Rudolfa Huliaka existujú ústavno-právne dôvody, a to v takej intenzite, že nemôže zastávať post ministra životného prostredia, a to vzhľadom na zverené úlohy a poslanie ministerstva. Jeho vymenovanie by nedávalo záruku riadneho chodu tohto ústavného orgánu,“ dodal Strižinec.
Prezidentka zároveň požiadala Roberta Fica o doručenie nového návrhu na kadnidáta na post šéfa envirorezortu, aby mohla pristúpiť k vymenovaniu vlády.

Z. Čaputová nevymenuje R. Huliaka za ministra - Správy RTVS
https://spravy.rtvs.sk/2023/10/prezidentka-nevymenuje-rudolfa-huliaka-za-ministra-zivotneho-prostredia/

TUHO: My sme les

⚠️UŽ 45 000 ĽUDÍ NECHCE ZA MINISTRA DREVORUBAČA, POĽOVNÍKA A NENÁVISTNÉHO KONŠPIRÁTORA⚠️
Už nás je 45 000! K tomu sa pod našu výzvu pripojilo 59 organizácií a vyše 170 vedcov a odborníkov zo SAV, Prif UK, TUZVO, národných parkov atď. Rudolf Huliak s jeho podporovateľmi sa síce z našej petície smejú, lebo on mal predsa až 58 000 krúžkov.
Tak po prvé, za chvíľu ho pokojne prekrúžkujeme. Po druhé, Huliak na svojich krúžkoch pracoval mesiace (vlastne roky) počas predvolebnej kampane. My sme sa na toto číslo dostali za 5 dní! Naznačuje to, že ďaleko viac ľudí na Slovensku sa nestotožňuje s tým, čo Rudolf Huliak predstavuje.
A ukazuje to ešte jednu vec: ľuďom téma ochrany prírody nie je vonkoncom ukradnutá! Dnes podpíšu petíciu, zajtra prídu na protest, a pozajtra... uvidíme, čo bude treba. Sme si istí, že ak nová vláda začne ničiť naše spoločné životné prostredie, títo ľudia už ticho nebudú! A my, keďže z ministerstva napriek Huliakovým konšpiráciám nemáme ani cent, rovnako.
Ďakujeme, že petíciu šírite ďalej!

Otvorený list NR SR a vláde SR k budúcemu ministrovi životného prostredia - Peticie.com
https://www.peticie.com/otvoreny_list_nr_sr_a_vlade_sr_k_buducemu_ministrovi_ivotneho_prostredia

TADEAS: Na instituce to zatim moc nevypada, tam to ani nevypada(ale ty maj obecne nejakou setrvacnost). U jednotlivcu to melo celkem ohlas. Celkove ale tenhle debunk dela silnejsi nepratele nez pratele… Lidi, ktery makaj pro Kretinskyho si nas treba zacinaj vsimat a uz se nas snazej diskreditovat, verejne i vnitrne rozklizovat etc

Tentokrat neco z jine strany - debunk prepalenych claimu Rogera Hallama o 1 miliarde mrtvych pri 2C otepleni

A billion deaths at two degrees? Why climate activists should make a special effort to get the science right - Mark Lynas
https://marklynas.org/2023/10/16/a-billion-deaths-at-two-degrees-why-climate-activists-should-make-a-special-effort-to-get-the-science-right/