SHEALA: Taky středověký islandský parlament Althing mě napadl

SHEALA: kdyz se nebudu drzet obdobi vytycenem v nazvu:

A) Harappska kultura: pres rozsahle vykopavky a zjevne velky rozsah a vyspelost nejsou presvedcive dukazy, ze by pestovali nejaky nabozensky zivot
B) tzv. Morske narody: valecnici neznameho puvodu, co rozvratili vyspele civilizace dozdni doby bronzove
C) Sikhismus a rada atributu s nim spojena

z vytyceneho obdobi:
3) Mamlucky sultanat: uspesna dynastie, ktera se nemnozila pohlavne, ale prislusniky nakupovala na trhu
4) stredoveke "anarchizujici hereze" odmitajici prevladajici nabozensko-politicke doktriny a jejich spolecenstva: Bogomilove, Valdensti, Katari, Pikarti, Husite, Petr Chelcuicky a jeho nasledovnici v puvodni Jednote bratrske v Kunvaldu

AETHER: To je vyfocený ten videomaping? Protože to vypadá fakt dobře, něco takového bych rád viděl použité třeba na "dokreslení" některých chybějicí částí fresek:-)

BTW jestli těmi "fantaskními zvířaty" myslíš ty dvě velký potvory vlevo, tak pro zajímavost to jsou evangelisté Jan a Lukáš (trocha bližšího infa třeba tady: http://www.luterani.cz/blog/evangeliste-a-jejich-symboly).

A abych jenom blbě nekrafal:

Slovensko - Kopčany - Kostelík sv. Margity Antiochijské



https://www.reflex.cz/...iochijske-nejstarsi-dochovana-sakralni-stavba-v-byvalem-ceskoslovensku.html

A jelikož je to jediný dochovaný kostel z období velké moravy, tak je to pravděpodobně jediná ukázka vlivu byzance na sakrální architekturu u nás (potažmo na slovensku, ale ono to Mikulčické hradiště je takřka co by kamenem dohodil...). To abyste se nedivili, proč sem postuju takovou na první pohled nezajímavou kůlničku na dříví...

Francie - Codalet - Klášter Saint-Michel de Cuxa

- stavba zacala roku 879 Benediktiny
- Křížová chodba s plastickými zvířecími hlavicemi sloupů pochází z 12. století
- Velká část architektonických prvků je dnes deponována v Metropolitním muzeu v New Yorku

Italie - Ravenna - Bazilika San Vitale

- Baziliku postavili Byzantinci v roce 547 s cisařem Justinianem, ale již za vlady Ostrogotu v Italii
- Barokní fresky na kupoli jsou z let 1778 až 1782
- Bazilka je slavna pro své velke bohatství byzantských mozaik, zejmena proto ze přeckala temer nedocena az do dnes

A další kousky z pyrenejského deníčku:)

Sant Esteve, Andorra

St. Miguel de Prats, Andorra


Sant Serni de Llorts, Andorra


St. Marti de la Cortinada, Andorra


St. Miguel de Engolasters


Sant Lliser de Alós de Isil, Katalánsko


St Climent de Taüll, Katalánsko


Sant Cristòfol de Beget, Katalánsko

AETHER: Moc pekny, videomaping je vyborny napad jak rekonstruovat pro predstavu puvodni fresky.

AETHER: Jinak dávala jsem to sem z mobilu, tak se mi to nechtělo až tak vypisovat. V tom kostele nám místní průvodce vyprávěl, že součástí nástěnných maleb byly fresky, které odvezli němečtí okupanti (ale zase jinde jsem četla, že je někdo prodal). Každopádně vypadaly takto a dnes se na ty zdi projikují prostřednictvím videomappingu:


Zajímavá věc je, že podobných prerománských a románských kostelíků je napříč Pyrenejemi docela hodně, prý jejich stavbu hodně podporoval Karel Veliký a jeho potomci, zřejmě si uvědomovali, že jenom Pyreneje vlnu Arabů nezastaví a bojoval nejen mečem, ale i posílením víry místního obyvatelstva. A v řadě kostelů, pokud se dochovaly, zobrazují nástěnné fresky také takováto fantaskní zvířata.

SUCZKER: Samozrejme že patří, iděalně i s nejakym kratším popiskem o vzniku a přestavbach ,atp.

Santa Coloma, Andorra, kostel z dob Karla Velikého, věž je pozdější, asi 12. století

Konstantinopolske hradby - Istanbul - Turecko

- Uplně prvni opevněni města co by ještě Byzantionu bylo současne se založením mesta v roce 658 př.nl reckými kolonisty v čele s kralem Byzasem. Jednalo se u klasickou zed s 27 vežemi a dvema branami
- Roku 196 n.l. mesto dobyli římane v čele se Septimem Severem, ktery hraby posnul a mesto tak zvetšil.
- Roku 324 n.l mesto dobyl Konstantin Veliky nad svym římským rivalem Liciniusem kvuli naboženským sporům (Konstantin věril v krestanstvi ale Licinius stale v římské bohy) a 11. května 330 město prejmenoval jako druhy řím, ale v běžném používání občane nazývali Město Konstantinovo. Město bylo zvetšeno a dostaveno opět o nové hradby o délce 2,8 km, ktere se z velmi male části zachovali až do dnes.
- poslední hraby, ktere se mesto dockalo a ktere jsou na fotografiich, jsou Theodosiánské hradby, které byly vystavěny v letech 408–413 n.l. cisařem Theodosiánen, asi 1,5 km zapadne od Konstanových hradeb, táhnoucích se pres 5,6km od jihu k severu. Bohuzel zdi byly vážně poškozeny nekolika zemětřeseními a po opravach byla zed posílena 97 věžema o výšce až 20 metrů. Opravy hradeb trvaly az do roku cca 450 a vícemene po celou dobu vladnuti Konstantinopole.
- Nejvetsi poškozeni se hradby dockaly během čtvrté křížové výpravy když byla Konstantinopol roku 1204 necekane dobyta křižáky a pote až roku 1453 konečným a fatálním utokem Osmanských turku.....
- Zaver: Po celý středovek to byl nejdumyslnejsi system opevnení v Evrope. Kombinace vodniho prikopu, dvou obranych linii silných zdí s velkým počtem veží, davala převahu mnohym armadam jenž za 1000let chteli město dobýt. Inspiroval se temito hradbami napriklad kral Eduard I z Walesu ktery na tomto systemu postavil nekolik hradu v Anglii.

Foto hradeb kde je jasně videt rozdíl opravene a puvodní časti

Na Zoomu davaji zajimavou serii o starovekych mestech. Dnes zrovna díl o Istanbulu.

Neviditelná města starověku, 3. epizoda - Istanbul | Prima Zoom
https://zoom.iprima.cz/neviditelna-mesta-staroveku/istanbul

A pak samozřejmě mešita Bibi Chanum v Samarkandu (postavena sultánem Timurem - 1404 dnešní Uzbekistán) - to je nádherná architektonická perla uprostřed Karakumu.

Díky dokumentu Paradise Found o islámské architektuře mne velmi zaujala Gonbad-e Kavús, což je původně zoroastriánská věž ticha (pohřebiště) předělaná na mauzoleum Hasana Kavúse Wušmagíra. Na to, že pochází někdy z let 1006/1007 a je celá z cihel, tak je to nemalej příklad vysoké úrovně stavitelství Středního východu. -