• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YWENÚvahy diletanta: UMĚNÍ A VĚDA
    „Nejkrásnější , co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy,“ řekl  Albert Einstein. Podle toho by výchozí pozice umění i vědy byla stejná, nebo alespoň podobná. Ale jejich nasměrování je evidentně odlišné, umění jde cestou emocí, věda zase racionality. Potřebují se tyty obory lidské činnosti a existují nějaké komunikační kanály mezi nimi, mohou se snad dokonce vzájemně ovlivňovat, nebo jsou to naopak zcela oddělené domény? To je otázka...
    rozbalit záhlaví
    YWEN
    YWEN --- ---
    1 odpověď
    PALEONTOLOG: jj, já vim, chtěla jsem jen zatajit méně hloubavý výraz dámy, hraničící až s direktivním postojem. No, nepovedlo se, je to venku...)))
    THE_BALROG
    THE_BALROG --- ---
    1 odpověď+4
    PALEONTOLOG:

    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    2 odpovědi+1
    YWEN: jinak si dovolím, ona ta socha má i ženskej protějšek¨
    YWEN
    YWEN --- ---
    ZUULUU: Veda a umeni se moc nelisi, to co je odlisuje jsou peclive volena umele vytvorena slova, kterymi lidi definuji pozorovane a prozivane. - To je pravda. Ale ta slova nejsou jen pouhá slova, ale nesou nějaký význam. Když zapadá slunce a jsem astronom, můžu to vidět nějak tak:


    Paprsky světla procházející atmosférou podléhají refrakci, při níž dochází k lomu vlnění.
    Sluneční kotouč je tak viditelný i chvíli poté,
    co došlo k jeho úplnému skrytu pod horizont. Tím dochází k prodloužení dne.
    Tento jev také způsobuje vizuální zploštění disku ve vertikální ose blízko obzoru,
    kdy se hrana spodního okraje zdá být posunuta výše než ta horní.

    Ch. Baudelaire to samé viděl jinak:

    (…) A tak si vzpomínám!... Květ, pramen, ba i šnek
    a motýl omdleli před jeho rudým okem...
    - Nuž, pojďme k obzoru a pojďme rychlým krokem,
    ať chytnem poslední a šikmý paprsek!(…)


    …no a imho podobně to je i stim kódem. :)
    VRBIK
    VRBIK --- ---
    +2
    PALEONTOLOG: jo, dej mi jakykoliv dve cisla a ja ti do dvou operaci vratim libovolny cislo co se mi zamane :) ale ta socha je moc pekna
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    1 odpověď+2
    zprůměroval výšku 175 a 180cm, dostal 177,5, vynásobil to dvěma, což je 355 a tím podělil to nějakým výškovým parametrem 115rom, což nevím co je. a dostal - skoro PI.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    +1
    YWEN: to je fakt lol
    - his height is exactly ten times less than the human one a k jaký velikosti se odkazuje ? tehdejší vzrůstu balkánců, nebo k dnešnímu norovi ?

    btw. ty jeho výpočty jsou čirá fantasmagorie, PDF zde:
    https://baixardoc.com/...lj-the-hamangia-thinker-5c9d2ee013c13?hash=620165189782c9885d89340d18efefa4
    YWEN
    YWEN --- ---
    +5
    Našla jsem to, tu pasáž na kterou si vzpomenu vždycky, když důkaz něčeho předstihuje všechna očekávání. Mastiky se ale nezříkám...:)

    „Pánové,“ řekl, „jděte a změřte si ten kiosek. Zjistíte, že pultík vepředu je dlouhý 149 centimetrů, což je jedna
    stomiliardtina vzdálenosti od Země ke Slunci. Dělime-li výšku zadní stěny šířkou okénka, to znamená sto sedmdesát
    šest padesáti šesti, dostaneme 3,14. Výška přední stěny je 19 decimetrů, což je počet let řeckého lunárního cyklu.
    Součet výšek dvou předních a dvou zadních stěn kiosku dělá 190 x 2 + 176 x 2 = 732, což je datum vítězství v Poitiers.
    Prkno vepředu je vysoké 3,10 centimetrů a okenní rám je široký 8,8 centimetru. Nahradíme-li celá čísla odpovídajícími
    písmeny v abecedě, dostaneme C10H8, což je chemická značka naftalínu.“
    U. ECO – Foucaultovo kyvadlo
    YWEN
    YWEN --- ---
    GIOMIKY: spojení mezi logikou, mystičnem a uměním je staré jako civilizace sama.Tak to mi připomnělo Ecovo Foucaultovo kyvadlo, už ho vytahuju z knihovny...))
    YWEN
    YWEN --- ---
    2 odpovědi+2
    Pi a pyramidy mi asociovaly výjimečnou sošku starou cca 6 tis.let. Našla se v 50. letech v Rumunsku a představuje muže, který sedí v zamyšlené pozici, proto se sošce říká Myslitel. A že ten člověk přemýšlí je zjevný. Vasile Droj podrobil nález měření ze všech stran a došel k závěrům, ke kterym - alespoň mně to tak připadá - dospět toužil. Ale dílo je to neskutečně krásný a provokuje k úvahám, o čem asi člověk ve 4. tisíciletí př.n.l. přemýšlel. ..?

    - his height in centimetres hides the only two whole numbers whose ratio gives the Greek pi with a precision of a millionth

    - his height is exactly ten times less than the human one

    - evident and indiscutable proofs for the presence of the decimal metric measure system
    - the superior part of the Thinker geometrizated holds in itself the pyramidal archetype in a way that, superposed to the Pyramid of Cheops, it fits perfectly

    - not only; but in a certain way two Thinkers (copy) combined reproduce always the pyramidal archetype by different parts of their bodies

    - the Cheops Pyramid herself, in a scale of 1 : 10.000, has absolutely the measure of the Thinker

    - the superior part of the statuette copies the equilateral triangle bidden in the head shape of the Sphinx in Giza

    - the Thinker is conceived to be made as serial or in copies and therefor was found together with his wife (an other statuette, feminine, of the same dimensions)

    - the copies of the Thinker join to each other like the reef stabilopoda of the sea, forming impressive couplings

    - the simple combinations of the Thinkers reproduce the universal archetypes of the Phoenician and Greek — Latin letters

    - between the Thinker and the Geto — Dacian Sanctuary of Sarmizegetusa Regia there is a close relation, in a discendent scale. The same statuette constitutes the module of collusion between the Sanctuary and the Pyramid of Cheops.

    (Vasile Droj - THE HAMANGIA THINKER KEY OF THE ARCHAIC CIVILIZATIONS, 2005)
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    1 odpověď+1
    Myslím, že spojení mezi logikou, mystičnem a uměním je staré jako civilizace sama.
    Všechny ty symboly, ať už okultní, anebo politické vycházejí z nějakého jednoduchého tvaru. Ten může být popsán matematikou, nebo znázorňuje nějaký vztah mezi věcmi, lidmi, přírodou.
    U Sefirotu to byla tenkrát věda, když se něco takového napsalo na papír.
    Sefirot - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Sephirot

    A když se trochu snaží, tak může najít nějaký ten vzoreček, anebo schovanou vědu skoro opravdu ve všem:
    https://sites.math.washington.edu/~greenber/PiPyr.html
    Ale to už se potom skoro dostává na pole spekulací a konspirací
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    +1
    Ale i takova architektura (pokud ji považujeme za umění...) může převzít něco z vědy:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomium

    I před fraktály byly převzaty matematické vzorečky pro hledání krásna...
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%BD_%C5%99ez

    A spojení mezi matematikou a znázornění těla znal už Leonardo
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitruvi%C3%A1nsk%C3%BD_mu%C5%BE

    A i později byl tento princip nejednou rozpracován
    http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=142
    YWEN
    YWEN --- ---
    VRBIK: no hlavně matfyzáci by asi nebyli nadšeni, kdyby se namísto vědců stali umělci.))
    VRBIK
    VRBIK --- ---
    1 odpověď+1
    YWEN: já bych se nebál považovat spoustu produktu mat-fyz ústavů za umění, ale asi v tom budu osamocenej :)
    YWEN
    YWEN --- ---
    PALEONTOLOG: jasně, rozumim.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    Asi jako cislo pi.
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    1 odpověď
    YWEN: ja mel na mysli, vcem vezi umeni ohledne napr fraktalu.
    Ten vklad je, ze nekdo ty rovnice musel objevit.
    YWEN
    YWEN --- ---
    2 odpovědi
    PALEONTOLOG: Umeni spociva v jednoduchym systemu rovnic vedoucimu k modelu o nekonecne slozitosti. to by ovšem největší umění vznikalo v mat-fyz ústavech. Jako inspirace pohledu na neviditelnou realitu - skvělý. Ale aby to bylo umění, musí tam bejt člověčí vklad. To bysme pak mohli říct, že každej západ slunce je umělecký dílo. Je to jen krásný, ale umění to neni.
    YWEN
    YWEN --- ---
    VRBIK: no do definic umění bych se asi nepouštěla )) ale myslim že kód programu to nebude. Grafický výstup možná, snad, někdy, za určitých podmínek....)
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    1 odpověď
    YWEN: muzes si to spocitat rucne, nikdo nebrani. Umeni spociva v jednoduchym systemu rovnic vedoucimu k modelu o nekonecne slozitosti.
    Napr Lorenzuv atraktor, kterej malou zmenou pocatecnich hodnot dospiva k absolutne rozdilnejm vysledkum. Dnes znamej jako efekt motylich kridel.
    Obrazem
    VRBIK
    VRBIK --- ---
    1 odpověď
    YWEN: tak záleží jakou definici pojmu "umění" použiješ. Někdo může za umění považovat báseň, někdo kód programu, někdo kód programu, který vygeneruje nějaký grafický výstup, někdo samotný grafický výstup.. Ty Pollockovo obrazy splňujou určitou soběpodobnost a potom iterativní proces při jejich vytváření, takže z tohohle pohledu jsou fraktály...
    YWEN
    YWEN --- ---
    2 odpovědi
    No fraktály jsou fajn i na talíři, žejo...))



    ale v umění s nima mám, přiznám se, problém. A to asi kvůli absenci nějakýho „znepokojení“, nebo jak to nazvat, který by umění asi mělo přinášet. A to IMHO počítačem generovaný fraktální obrazy nemaji (nechám se přesvědčit, pokud se mýlim). I když Dr. Richard Taylor – vědec v oblasti nanotechnologií je přesvědčenej, že fraktálama jsou i Jackson Pollock's obrazy.

    Marcus du Sautoy explains the fractal nature of Pollock's paintings
    https://www.youtube.com/watch?v=sDXMRN2IZq4
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam