....Jinak každej kdo tu četl apolináře nebo ví o mý bílý vodě, ví že sem se léčit šel a chtěl, ale taky budu upřímnej a napíšu, že v týhle fázi je to už moc daleko na to, kdy by se s tím dalo něco dělat. Určitě mi nepomůžou v čr, u apolináře to byl takovej jasnej ukazováček, kterej jsem pochopil jako: "Tady v čr už nemáme kapacitu na to abychom vám pomohli."

A tim myslim nejen zbavení se riváče (což je v týhle fázi už prakticky nemožný, protože je to jedna z nejvíc návykových látek vůbec, a její odstraňování z mozku by trvalo roky a zanechalo následky, který by mě donutily se k němu zase vrátit) čemuž v čechách mimochodem většinou nevěřej.)

.... ale hlavně dát nazpátek tu psychiku, což už tu nezajímá v takzvaných "léčebnách" vůbec nikoho.

Prostě můj jedinej "rozumnej plán" (zůstat přes zimu na chatě a čekat jestli to přežiju nebo ne) mohl dopadnout buď umrznutím nebo příslovečným fénixem z popela, rozhodně bych tam ale nepůsobil aspoň nikomu trápení. Bydlet pět zastávek od tý nejvíc toxický holky, co jsem kdy poznal, byl naopak absolutní konec pro všechny zúčastněné a všechno jsem to věděl dopředu.

NOIZER: že je to tak krásně brutálně upřímný, tak to tu nechám.

Ja jsem si dal novorocni predsevzeti, ze budu uprimnej a nebudu palit cas zbytecnostma.. z ceho plyne jediny: unbook na tenhle klub

Milosi mrzi me to, ale nemam uz vitaminy cist tvoje vecny breceni tady. Ze zacatku to bylo takovy guilty pleasure, ale cim dal vic citim spis ten guilt nez pleasure.. mas problem, bez se lecit prosim te. Zatni se a kousni to. Jinak se v tom budes placat do smrti.

V ankete v zahlavi nejde hlasovat, jinak bych volil treti moznost, oba jste naruseni.. ji komentovat nebudu, ale ty se tocis ve srackach furt dokola a jeste je rozstrikujes na vsechny kolem:( kdyz te ten aktualni stav sere, tak s tim neco delej.

Sorry za strizlive ranni okénko, drzim ti palce!

DOCKINEZ: díky tobě taky, a hajlovat se imho nebude.

Jsme na Vysočině na prima penzionu uprostřed ničeho, kromě nás už tu jsou jen dvě rodiny Němců.

Družbu neplánuju, protože jsme se ženou aj mrňousem komplet nachcípaní, ale jestli k půlnoci ze společenský místnosti uslyším hajlování a Dolfiho projevy, tak je budu muset zajít umravnit. Ale doufám, že to bude v klidu, jsou to starší rodiče s dětmi :)

Tak ti přeju, ať máš ten rok 2026 o parník lepší než byl ten aktuální, a ať se ti splní, co si přeješ a co ti bude ku prospěchu:)

Presne! Lepsi novy rok!!!

Taky se přidávám, ať máš ten nový rok min. o fous lepší!

Hezký nový rok 2026 i tobě

.....No nic no. Co chci v novém roce:

1. Mít práci (jakoukoliv) abych si mohl najmout soukromého detektiva na kaháčko a dělat všem jejím budoucím bf ze života peklo. Víceméně to nemusím, protože ona si to peklo udělá sama, ale jistota je jistota.
2. Chci hodný, submisivní DVĚ holky, co uměj vařit. S velkejma bytama a ke kterým se budu moct dle potřeby zašít a užívat si pohodlí jejich domovů. Jednu ideálně v Praze, druhou třeba v Olomouci.
3. Chci se přestěhovat. Kamkoliv, kamkoliv, kamkoliv jinam než do Prahy. Nebejt ta Olomouc tak vylidněná, hned se tam vrátím. Momentálně je to totální ghost town, ale nabízej 10k za trvalý pobyt. Zajímalo by mě ale kde ten trvalý pobyt vzít, když ho pronajímatelé zakazujou.
4. Chci vysadit riváč, ale naprosto netuším jak, odvykačky po něm trvají měsíce i roky. Několikrát mě napadlo nechat si přefiltrovat krevní oběh. Je to zrychlenej detox, mělo by to hodně pomoct. I když riváč je zažranej především do mozku.
5. Chci přestat mít pivní pupek.
6. Nechci lásku, ta působí jenom potíže, nebo chci aby mě ona milovala a já jí ne. Případně chci klidnou lásku, kde se neustále nehádá, nekřičí se, nepodvádí se, nelže se do očí apod. Zkrátka nechci rohatý znamení. A chci aby se začalo makat na dětech.

Hezký Nový Rok 2026 Všem. (Kromě Karolíny.)

......Poradil by mi tu někdo, co mám dělat, když nikoho kromě karolíny nemám, karolíně mě na nový rok definitivně opustí, a chci mluvit s lidma ale nebejt v léčebně? V tejdnu budu chodit do motivační skupiny sananim, ta je celkem fajn, a taky si zajdu nejspíš do riapsu i když tam nemám dobrý zkušenosti. Ale co jinak, co dál? Je na mě už hodně poznat, že sem závislej, v žádnejch pracích mě nevezmoum a praha je tak anonymní že se tu nejde jen tak "seznámit" jako třeba v pardubicích nebo olomouci. Co dál? Herák? Vážně ho zvažuju. Ta bolest ze samoty je extrémní.

MILOSHIT: Tak nakonec jdeme zmrzlejma bohnicema, ona nasraná, já zmatenej, confused, vlastně nevím jestli sem to posral nebo ne, ale ne, ona mi přece lhala. A ještě mu odpovídá z mý postele, že "by to bylo super." Neuvěřitelný.

No tak jí kupuju jídlo v káefcé, kupuju jí zapalovač, kupuju jí cigára, všechno jí to strkám, chci jen aby se "odnasrala," chci jí jen vidět spokojenou, nikdy sem nic jinýho nechtěl, ale ona to furt ztěžuje. A já určitě často taky, jsem magor. Ale ona taky.

"Nedávej mi to, nic od tebe nechci," padá z ní, čekáme jak dva debilové v Krakově na zastávce, na tý nejhorší prdeli v praze, cpeme se do autobusu, opět tuna lidí, chováme se jak cizí, jsme cizí.

"Tak čau."

"Čau." Řekneme si jen a já jdu. Můj hlavní cíl je vodka a energy drink. Moje dlouholetá kombinace. Jedu jí už strašně dlouho. Se zolpidemem se nesnese, ale s riváčem je jako vánek. Riváč jsem neměl určitě 24 hodin. Vlastně jsem pěkně dlouho "čistej." Díky Karolíně. Když mám tu nejhustší drogu ze všech, proč bych potřeboval další? Chlast nepočítám. Bukowski chlastal při psaní prvního románu každou noc "12 piv" a "Půlku skotské" a dožil se sedmdesátky. Takže to co jedu já, není žádný chlastání.

Chlast jsem si sice koupil, ale pořád se nenapil. Na dveřích vietnamce stojí obří cedule "MÁME KRATOM." "Nemožné" říkám si vědom restrikcí, co padly. A když sem viděl u Apolináře jak nahrazovaly devatenáctkám na kratomu kratom suboxonem. Panebože.

"A ten kratom máte?" Ptám se vietnamky a ona se směje "nemám, nemám." Hm. Pravdou ale je, že tak od 23. listopadu do 2. prosince jsem ho pil uplně každé ráno (dvě lžičky) a snížil tim svou spotřebu chlastu i rivotrilu. Opravdu mě to omezovalo. Každá droga je k něčemu dobrá. Ale těžko pro devatenáctky co jsou na konzervatoři. Ten tlak musel být neuvěřitelnej.

Furt jsem se nenapil. Po cestě od vietnamce mě napadá "hm, co kdyby?" A jo, je to tak. Dveře od karolíny paneláku jsou dokořán. Tentokrát žádnej wolt kurýr. Žádný kydy.

Buším v pátým patře na dveře. "Kdo je?" Ptá se jak idiot. "Kdo asi." Odpovídám. Chvilku ji to trvá ale nakonec otevře.

"Chci si zahrát na piáno." Řeknu stroze a konečně usednu k tomu božskému nástroji. Má nějaký průvopovídky, ale neřeším. Ona i klavír. Začnu. Je už hodně rozladěnej.

"Tak si to vodehraj a vypadni laskavě," Nese se ke mně hlas zpoza údolí stínů.

"Drž hubu lhářko." Odpovídám a dávám si konečně panáka. Ach, ta úleva.

Pak začnu hrát. Říkám Karolíně: "Tohle si ty" a opakuju jednu a tu samou, trochu sentimentální, trochu hezkou melodii, ne nepodobnou mému songu Véronique. Hm. Beztak je Karolína jen kopie.

"A tohle si ty, když se nasereš," řeknu a začnu do toho fakt třískat. Pěkná hitparáda. "To se mi líbilo" lhářská čubka na to.

Pak hraju jednu a tu samou smyčku a zpívám do toho Fotky z Novin od Supercrooo. Znám ten text nazpaměť a odjakživa ho chci "zklavírovat." Konečně sem to udělal. Zahrál sem to od začáttku do konce. Znám každej rým. Top song, a co teprv jako klavírní acappela. Umíte si to představit?

"Co na to řikáš." Ptám se když skončím.

"Pocem." Ona na to.

Vášnivě mě líbá, hned mi hrábne po péru a jedeme nanovo. Její kožich oproti mýmu péru. Je mi jedno jestli je zarostlá nebo zrovna oholená, je to jen míň praktický. Hůř se mi hledá klitoris a víc to dře když do ní zajedu. Tenhle víkend je ale tak strašně mokrá, že to nedře nikdy.

"Copak to s váma je slečno, že ste tento víkend taká nadržená?"

"To já neviem, to musí být hočico vámi" Odpovídá mi poloslovensky a já se směju. Máme náš vlastní humor. Nenechám nějakýho gen z Vejběru aby nám ho sebral.

"A to nemůžeš mít proboha kamarádky? Proč furt kluci? Ptám se jí po tom co se zas uděláme současně, ale já jí to nastříkám do pusy.

"Holky mě nemaj rády."

"Hm, já vim no."

"Já nevim proč mě nemaj rády." Říká a začíná natahovat.

"Asi žárlej ne? Že seš tak hot."

"To si fakt myslíš?" Řekne a usmívá se slzama v očích. Ach bože.

"Samozřejmě. Dyť víš že tě zbožňuju." Říkám jí a hledím ji do očí. Už v nich není strach. Už v nich není zášť. Spíš připomínaj kočičí oči. Hodně zvířecí.

Pak se loučíme. No tak se mi jí podařilo se jí udobřit. Jenže stav normality mi trvá přesně 35 minut. Jakmile se vrátím do své panelákové jeskyně, nejdřív se pobliju. Pak se poseru. A pak začnu strašně, ale STRAŠNĚ žárlit, že netráví noc se mnou, ale jela zas na nějakou oslavu.

"Oslava táty, oslava strejdy, oslava bráchy, oslava ségry.... Víš co to je?"

"Ne, co?" Ptá se K. Nevinně.

"To sou sračky co spojujou tebe a Verču."

Doma neskutečně žárlím. Vzpomenu si na to jak jsem jejího bráchu nahlásil na všechny policajty v praze a jak mě kvůli tomu akorát poslali do bohnic. Chci udělat znovu niečo podobné. Uklidňuje mě chatgpt, známá co je v Anonymních alkoholicích a trochu Karolína. Trochu spolupracuje. Trochu.

Chtěl jsem jet do kina, ale proč chodit sám do kina když nemáte s kym sdílet zážitek? Karolína má ráda jen animáky a nikoho jinýho nemám. A to je hlavní destrukce tohoto večera. Jennifer, snad Tě brzo uvidím! (Dyť seš koneckonců o rok mladší než já.)

Die My Love (2025) | ČSFD.cz
https://www.csfd.cz/film/1546283-die-my-love/prehled/

Čtvrtek 25. prosince, Karolína mi píše "hnusíš se mi" dále "nerespektuju tě" a "nemám k tobě úctu." Následně se omlouvá. Zasypávám jí totiž hromadou, ale fakt hromadou zpráv kde jí vyjmenovávám první poslední co v mém i jejím životě posrala. Neberu si servítky. Padají Kurvy a Coury.

Pátek 13 až 15:00 - Karolína se se mnou ochotně domlouvá PŘES EMAIL na jejím příjezdu.

Pátek 15:30 - Karolína opravdu přijíždí. Na mé náklady a mého bolta.

Pátek 15:30 si ke mně přisedá v mém bytě a dává mi ruku na břicho. To je uplně první co udělá.

Na dotaz: "Co to děláš? Já myslel že si budeš držet odstup."

Odpovídá:
"Tak já nevim, co se bude dít." S úsměvem.

K mému překvapení si to rozdáváme.

Je to velmi poměrně rychlé a absolutně nemám problémy, udělám se rychle. Až moc.

"A druhý kolo by nešlo?" Ptá se s úsměvem a růžovýma tvářema. Je nedodělaná.

"Si piš žejo, ale budem během toho sledovat pořad na tv nova kde mi bylo 10 a táta ho vyhrabal k vánocům."

"Ježiš to nemůžu, ty tam budeš strašně roztomilej, to nedám."

"Ale dáš."

SLedujeme pořad a jemně se hladíme, prstíme, probíráme všemi zákoutími našich těl. Už se nějakou dobu neholí, má "kožíšek." Jak ona řiká. Kupodivu jí věřím, že s porostem by se vážně styděla spát s někým jiným než se mnou.

Reakce na záběry se mnou kde mi bylo deset jsou neuvěřitelné. Začne mě pusinkovat, hladit a říkat jaký jsem byl brouček. Od té chvíle jsem jen její. Věděl jsem to. Proto jsem jí to pustil. A tenhle člověk mi píše, že se "jí hnusim."

"Hele ale to se dost vylučuje to co teď děláme, s tím, že se ti "hnusim" ne?

"Nene, tohle je soucit, empatie a že mám ráda jen některé tvoje části."

"aha."

Proíhá druhé kolo, je lepší než předchozí. Když skončí prohlašuje:

"Trochu zvažuju že bych u Tebe spala."

Tak jdeme nakoupit hostinu, žereme, pouštíme si různá videa, nechávám ji hrát Resident Evil 4 remake a upřímně se bavím když se leká, bere si na mě boxerské rukavice do sotala k vánocům, buší do mě a buší, nechávám se, nevadí mi to, tohle minimum si rozhodně zasloužím :) o půlnoci prohlašuje že je unavená, že se NUDÍ a že deme spát. To mě trochu mrzí.

V posteli to na mě ještě zkouší, ale mně je blbě, nenechám se a prohlašuju že až ráno.

V noci se budím s tím, že mě omezuje v mé vlastní posteli, připadám si stísněný. Zahnaný do kouta. A příšerně mě bolí hlava. Auuuuu. Beru si panadol. Dost nevybíravě jí házím druhou deku a překuluju jí na druhou stranu. Ani se neprobudí. Ráno už tu běhá jako fretka, celá čiperná, já uplně v prdeli, jak po prokalených pěti dnech, ve skutečnosti pár piv a dvě vodky, ale s ní mě to sejmulo uplně jinak než samotného. Ona je zátěž. Obrovská. Větší než si připouštím. I když váží 65 kilo.

Nakonec se strhneme na další číslo, ale už před ní mám pocit "holka měla bys vypadnout než se něco stane." Mám zlovětsnou předtuchu. Po sexu jde do sprchy a NECHÁ VEDLE MĚ JEJÍ TELEFON. OSUDOVÁ CHYBA.

Telefon blikne, snadno upoutá mojí pozornost, a tam stojí, cituji:

Marek Vejběra:
"Hele a nechceš třeba že bych s tebou zavěsil pytel....Naučil tě boxovat...Aby sis nezničila ty tvý jemný křehký ručky?"

A dál:" A nechceš se třeba teď někdy vidět?"

A nadšená hlasovka od ní: "joooo, to by bylo hrozně faaaaaajn."

Okamžitě se nasírám. Jasně moje blbost, když se jí dívám do telefonu. Jenže ona mi o tom cápkovi tvrdila že už ho nikdy neuvidí. Že je konec. Zase lhala, zase přetvářky. Vybuchuju a letim za ní do sprchy.

"TAK TVÝ JEMNÝ RUČKY JO??? BUDE FAJN SE S TIM SRÁČEM VEJBĚROU VIDĚT JO??! TYVOLE, TY TAK LŽEŠ, TY TAK STRAŠNĚ LŽEŠ, TY JSI TAK STRAŠNÁ LHÁŘKA!!!"

Balim jí boxerský rukavice, balim si věci, sem připraven utýct z bytu a jí tu nechat. Co je mi do ní, ať si tu dělá co chce. Ať mě třeba klidně vykrade.

Vybíhá nahá ze sprchy (tentokrát nevidim její nádherný tělo, jsem zaslepen vztekem)

"POČKEJ, TO NE, JÁ TO TAK NEMYSLELA, ALE TAK TOBĚ SE NEDÁ VĚŘIT, CO MI TO BEREŠ?? TO JE MOJE, JE TO MOJE!!!"

"HOVNO TVOJE, PROSTĚ NEBUDEŠ BOXOVAT S NĚJAKÝM VEJBĚROU, JÁ MYSLEL ŽE SEM VÁM TO DAL NAJEVO DOST JASNĚ, DYŤ SME SE DOHODLI ŽE DO PRVNÍHO LEDNA BUDEŠ HODNÁ A TY MU JEŠTĚ Z MÝ POSTELE PÍŠEŠ??! PLETU SE NEBO NE??

"NEMÁŠ SE MI CO HRABAT V TELEFONU"

"TAK HO KURVA VEDLE MĚ NEMÁŠ NECHÁVAT, TAK SI TROCHU CHRAŇ SVOJE SOUKROMÍ KURVA, ANI SI NEMĚLA ZAMKLOU OBRAZOVKU, SEŠ MAGOR, A NAVÍC LŽEŠ."

"prosimtě nezlob se, prosim," začne natahovat.

"si je sežer." mrsknu po ní boxerský rukavice.

"Ježišmarja, tak co mám udělat, mám mu napsat, že sem se s tebou právě vyspala?"

"JO, TO BY BYLO MOC HEZKÝ NO. TO BY SE MI LÍBILO. A TAKY BYS MI PŘEDEVŠÍM NEMUSELA LHÁT."

Velmi rychle datluje nahá do telefonu. Ukazuje mi insta konverzaci kde jsou přesně tato slova adresovaná Marku Vejběrovi. A odeslaná. Trochu mě to uklidní, ale on ne. Chlapec si zjevně chce hrát s ohněm.

Lehám si do postele a nevím co si o tom všem myslet.

Vyjde ona s čirou nenávistí v očích.

"Takže teď seš nasraná pro změnu tyjo?"

"Běž do prdele." Vyštěkne.

HANS_KRTKOWITZ: Houmre, ta věc musí z našeho domu!

(Hm, já dospělej asi nebyl, ale nějak je to u mě všechno spojený s Matrixem. Viděl jsem ho, bylo mi deset a uvědomil si, že všechno kolem je iluze. Autisticky smutné.)