Wolfenstein: The New Order na PS4 Pro. Co si pamatuju, tak jsem vlastně nikdy žádného Wolfensteina nedohrál (původního z roku 1992 nevyjímaje), což mi nakonec přišlo škoda. Takže jsem se skoro před dvěma lety rozhodl, že to napravím a začal jsem právě tímhle rebootem. Celý ten rok a půl jsem se průběžně hrozně vztekal u plíživých pasáží (nenávidím je!), donekonečna zasekával u akčních přestřelek (nejdou mi!), několikrát si dal na pár měsíců pauzu a dohrál během ní pár dalších her (Rage, Bioshock, Doom 3, Doom 2016 atd. - tak moc těch pauz bylo), pak se zase vrátil zpátky a znovu se učil ovládání... Prostě porod. Finální boss mi (když jsem se k němu po stovkách potupných smrtí propotil) jako obvykle zabral polovinu času co předtím celá hra, to už je takový můj folklór. No ale když já si na sebe něco vymyslím, tak to taky dotáhnu do konce, takže se nakonec zadařilo a dneska v příšerném vedru ta bestie konečně padla (boss, ne PS4 - ta to kupodivu vydržela). Obtížnost prostřední (a stejně to na mě bylo hnusně těžké) a že jsem v tom nechal
40-50 hodin, tak na to bych vzal jed. Ano, mám takovou superschopnost, odehrát za dva roky neuvěřitelných 50 hodin v jedné hře :-P
Teď mě tedy čeká
Old Blood (už jsem začal a zatím jsem opět znechucen plížením), pak asi zamířím do historie a znovu vyzkouším toho divného Wolfensteina z roku 2009.
Return to Castle Wolfenstein mě na PS2, pokud si dobře pamatuju, naopak moc nezaujal. Jediné vím jistě - na
Youngblood se nechystám v žádném případě :-)
