ZOMBO: Pravda, u všech se mi to nepovedlo. Nicméně jsem rád, že jsem inspiroval. Mě ta hra motivovala k přečtení té Konradovy novely (Heart of darkness) a nemá to s hrou moc společného. Hra se dá chápat jako tribute knize, ale adaptace to není ani náhodou.

Spec Ops: The Line (9h) – na doporučení ELHO_CID, syrová akce s neokoukanou zápletkou, kterou si určitě zahraju ještě jednou (na obtížnost FUBAR) a aspoň se podívám na alternativní řešení některejch morálních dilemat.

God of War
Par dni (kdybych tak vedel jak na psku najit played time)

podruhé Dishonored. Poprvé jsem to dohrál jako low chaos aka shadow, zero kills, plížení, stíny. Poměrně těžké, časově náročnější. Nyní podruhé jako high chaos, maximum zabití, rychle za jasným cílem. Lehčí pokud člověk umí používat dobře své zvolené schopnosti. Každý styl hraní má svůj konec, tj průběh hry a finální mise naprosto odlišné. Jedna z nejlepších her, co jsem kdy hrál. Naprosto zaslouženě 10/10 a dávám do zlatého fondu mé knihovny.

DEEFHA: Hele já bych mohl udělat celý seznam her, které jsou děsně super, ale kvůli jejich obtížnosti jsem je vzdal. Guacamelee je docela oříšek, ale taky mě mrzí Slaine, Valfaris, Gianna Sisters, Titan Souls, Hotline Miami a X dalších. Rád bych je sem někdy s hrdostí oznámil jako dohrané, ale zatím tam ten skill není.

The Artful Escape na Xbox Series S, fantasticky strávené 4 hodiny a škoda, že to nebylo delší. V rámci střídání větších a menších her jsem si nemohl vybrat líp, tahle atmosférická indie záležitost mě jakožto milovníka kvílejících elektrických kytar naprosto dostala. Jen lituju, že jsem před dvaceti lety přestal hulit, protože zhulenej bych si ty vizuály a ostatně i samotný příběh užil určitě ještě mnohem víc :-D Trivia: všechny postavy v téhle hře nosí brýle. Pokud někdo brýle nemá, tak... Ale to bych spoiloval. Je to v Game Passu, zjistěte si to sami :-)

DR_K: Dobrý! Jedničku jsem na Vitě vzdal, strašně mě frustrovaly některý potvory. Už jsem byl docela daleko a fakt mě to tak sralo, že jsem Vitu málem rozmlátil :-) Pak jsem to zkusil ještě jednou na Xboxu, tam mi to paradoxně šlo o něco líp, ale do konce jsem to stejně nedotáhnul. Tak až se mi to povede, mrknu i na tu dvojku :-)

Returnal. Cca 25 hodin. Byla to docela výzva, určitě v mejch TOP 5 nejtěžších hrách. Chvíli mi trvalo pochopit základní mechaniky, ale pak už to byla super zábava. Ta hra je dost o gamblingu a hráče nutí rozhodovat se, jak velký riziko a v jakejch situacích ho podstoupit a kdy už naopak jít na jistotu. Několikrát mě to dost vytrestalo = ztráta třeba hodiny a půl progressu.

Guacamelee 2 - 13h. nabusena jednohubka, oproti jednicce min metroidvania, vic primocara akcni jizda.

S.T.A.L.K.E.R. Clear Sky. Cca 20 hodin. S podzimem mě Zóna vždy zavolá zpět, ono to má v tomhle počasí takovou správnou atmosféru. Pro některé nejslabší díl z trilogie, pro mě stejná láska jako SoC a CoP :).

"You can take a Stalker out of the Zone, but you can't take the Zone out of a Stalker..."

Far Cry Primal (PC, ca 20h)
dojel jsem si jeden rest. Ani nevim, proc jsem to teha nehral, pac ta hra je super. I na dnesni dobu to ma krasnou grafiku i animaci postav a zvirat. Necekal jsem, ze me to bude tak bavit. Asi jediny co bych tomu vytknul je omezenej vyber zbrani. Defakto jsem projel celou hru jen s Long Bow. Ale to je mozna muj problem, pac nemam rad melee v FPS hrach:)

13 Sentinels (PS5, 46 hodin)
Má to všechno, co má správná japonská hra mít - kaiju, mechy, roboty, cestování časem, bišinky, love story a dokonce i mluvící kočky. Je úžasný, že i když člověk přepíná mezi 13 protagonistama, dá se v tom velmi dobře orientovat. Celý je to dokonale zamotaný a zábavný. Při závěrečným souboji jsem seděl na krajíčku gauče, pevně svíral gamepad a užíval si každou vteřinu. Velký překvapení a jedna z nejlepších her, co jsem letos odehrál.

připojuji se s Metroid Dread / Switch / reálně tak 30h
výborný bossfighty celou druhou půlku hry, metroidvania leveldesign na můj vkus místy bohužel trochu pokulhává, ale okořenění stealth/horror akcí nečekané a nevídané!

Maneater na Xbox Series S v rámci Game Passu, rovných 24 hodin. Tohle (pa)rybí GTA se zubatou hrdinkou (kterou si budete hýčkat, tunit a vyžírat od žralůčka až do velikosti devíti metrů, takže k ní získáte určitý vztah) slušně vypadá, příjemně se hraje a nedělá ze sebe nic víc, než doopravdy je. Tedy žádný vysokorozpočtový blockubuster, ale poctivé béčko určené pro půlnoční projekce :-) Jak je mým zvykem, dostal jsem se k poslednímu bossovi o dost dřív než jsem měl (hra je v tomhle směru tak trochu open water, hehe), takže se mi ho v tu chvíli klasicky nemohlo podařit udolat. Grindoval jsem tedy tak dlouho, dokud jsem neměl vyzobané všechny questy, sebranou i tu sebemenší blbost a žraločici vylevelovanou na totální maximum. Díky tomu jsem získal potřebný skill a pak už to šlo docela lehce. Pomsta byla sladká! :-E Pokud bych měl něco vytknout, tak snad jen pasáže na souši - na první pohled bylo vidět, že hra vypadá dobře jen pod vodou, na pevnině jí rychle došel dech (sic!). Naštěstí toho nebylo moc. Jinak součástí Game Pass edice je i čerstvé DLC Truth Quest, které jsem sice rozehrál, ale vůbec mě nezaujalo. Navíc jako nový typ questu se v něm objevily časovky, které bytostně nesnáším. Pokud tomu tedy dám někdy šanci, tak jen se skřípěním několika řad mých neustále dorůstajících zubů :-) A teď půjdu mrknout na Sea of Thieves, abych zjistil, co na tom všichni mají.