Wolfenstein: New order 14 hodin perfektního vraždění nácků.

Ion Fury 11 hodin. Hodně promakaný a obrovský levely. Obtížnost občas úplně nesmyslná ale ve finále se to dalo :) Pro fanoušky Buildovejch stříleček povinnost.

Včera jsem dohrál Assasins Creed Odyssey hlavní dějovou linku za 47h

Nevím jestli budu pokračovat, hra dobrá, questy, ale dost ploché, nedokázal jsem se sžít s postavama (Alexios a jeho přízvuk byl strašný :D)

4/5

ZUULUU dohrala Sekiro [PS5] a chysta se na alternativni konce...mam vyridit :D

Cruel King and the great hero na Switch - 18 hodin, dojemná pohádka. Ještě mi zbývá pár side questů, ale stačilo

Triangle Strategy (110 hodin)

Borderlands: The Pre-Sequel (50h) - Komiksy jak ve filmu tak ve hrách jdou většinou mimo mě a když jsem viděl screenshoty ze hry Borderlands, tak mě to nijak neoslovilo. Pak jsem vyzkoušel dvojku a totálně mě to chytlo. Pustil jsem se teda po čase i do tohohle pre-sequelu. Ze začátku jsem s tím měl strašnej problém, moc mě to nebavilo, divný stereotypní levely, málo zbraní na tuhle hru a dostával jsem strašně na prdel, takže jsem se spíš naštval, vypnul to a nechal u ledu. Po čase mi to nedalo a rozehrál jsem to za jinou postavu a zase se to zvrhlo do totální jízdy jako druhej díl. Čekal jsem, že tak po 20h bude konec a ne že u toho strávim víc než dvojnásobek času, ale stálo to za to. Je to fakt chvílema dost masakr. Nejvíc mě asi dostal závěrečnej boss fight, kterej mi přišel skoro nekonečnej a klasicky masakrozní. Skoro jsem nestíhal, co se tam všechno děje :) Kupodivu nebylo tolik smrtí a opakování :)

Spider-Man: Miles Morales (PS4) 10 hodin.

Engine perfektni, audiovizualni podani vyborny, Miles vcelku sympatak, fighty, jako od PlatinumGames a comba na jednicku, ale po uvodnich dvaceti minutach, kdy si rikate, ze vas ceka vypravna jizda se to preklopi do rozpacitych plottwistu, zacyklenych souboju a lehce nedotazenych bossfightu a to nepocitam az brutalni zaplavu sbiracich vedlejsich misi pro natazeni herni doby, ktere prekonavaji snad i otazniky na mori ve Witcherovi 3. To si vazne mohli odpustit. Chapu, ze bylo tech pet-sest hodin hlavni linky potreba necim naredit, ale sbirat bedny, pak casove schranky a pak jeste navic hledat zvuky? Hosi. Brzdete, to neni zabava. Vedlejsi aktivity jde pojmout o dost lepsim zpusobem. Kazdopadne chapu, ze tohle je bonus pro fanousky Marvelu, mezi ktere se nepocitam a v tom pripade to nejspis funguje na vybornou.

Brothers: A Tale of Two Sons (cca 5h) - Taková fajn milá adventura se smutným koncem.

A Short Hike (5h) – nesmírně milá adventura, nijak zvlášť upovídaná a bez špetky násilí, jen čirá radost.

Crashlands - PS Vita, 64h. hmhm, jako vim, ze to byla jen jedna z mnoha "posekej x surovin, aby sis mohl vyrobit lepsi nastroj a sekat lepsi suroviny a lovit vetsi zvirata" her... ale byla to fakt velka zabava. krasna kreslena grafika, dobra gameplay, vtipny scenar, ideal oddychovka na vitu.

WenJia na Xbox Series S, dotahuju resty. Jednou větou? Krásně malovaná 2D hopsací puzzle-plošinovka čínského původu s líbivým soundtrackem od ruských Stallod Orch.. V hlavní roli kočička! Tak to jsem si samozřejmě musel dát :-) Místy trochu připomnělo věci od Vanillaware (ale opravdu jen trochu). Hra ukazuje playtime 2 hodiny, Xbox skoro pět, tak nevím... Rozhodně to ale nebylo v jednom zátahu, mockrát jsem se někde zaseknul a hru na pár měsíců odložil. Kočička totiž kromě skoku a dvojskoku umí už jen přecházet mezi dvěma dimenzemi (ve stylu např. Guacamelee!), na čemž a na přesném načasování je založená většina gameplaye. A tyhle věci mi obecně moc nejdou :-) Naštěstí hra poskytuje dostatek checkpointů, tedy až na poslední level, který naopak nemá checkpoint žádný. Málem jsem prohodil heteropad obrazovkou. Parádní jednohubka!

Btw. nevíte náhodou jak zemezit tomu, aby mi Xbox kazil screenshoty těma hláškama? Jsem si stoprocentně jistý, že se to dřív nedělo :-/

DEEFHA: nemela by - Fahrenheit se iirc ovladal v pohode:) ( akdyztak se da dohrat taky za nejakejch deset minut:p)

Můj milý deníčku:

11.6.2022 Rozhodl jsem se doplnit si znalosti ohledně výtvorů Quantic Dream. Nikdy jsem od nich nic nehrál a prej to mají dobrý, takže začínám pěkně od začátku - Omikron: The Nomad Soul (1999) na Dreamcastu. Z ovládání mě zatím (po dvou hodinách) trochu pobolívá hlava a z grafiky cuká v oku, ale snad se to poddá :-) Dobrá hudba. Jak jen to ten Bowie dělal, že na co sáhnul, to bylo geniální...?

22.6.2022 Eh... Takže Omikron po patnácti hodinách... To ovládání mě fakt drásá, vždycky vydržím tak maximálně dvě hodiny a pak se jdu vybrečet do kouta. Hra samotná je zajímavá, ale ovládání jí prostě hází trámy pod nohy. Plus v těch nejhorších misích jsou nejhůř umístěné checkpointy, takže často musíte jet celý ten úsek, u kterého jste málem vypustili duši (sic!), znovu a znovu... Už se těším, až to budu mít za sebou :-/

5.7.2022 Dohráno, 23 hodin a v hlavě guláš. Čím dál jsem byl, tím větší chuť jsem měl to vzdát. Ovládání! Za tohle by měl někdo přijít do pekla: pro adventurní průzkum okolí se používá pohled třetí osoby s nepříliš inteligentní kamerou, rozhlížet analogem se nedá!; akční přestřelky jsou sice 1st person, ale s nemožností obrácení svislé osy (já to mám samozřejmě naopak, takže se mi při hraní dělalo špatně, jak jsem se snažil si to v hlavě obrátit) a protože Dreamcast má analog jen jeden, je ovládání obecně velice nepohodlné; no a nakonec face-to-face souboje ve stylu Tekken (eh, no nebo spíš Virtua Fighter), které jsou sice ze všech tří módů nejméně hrozné, ale je jich minimum a kromě toho je stejně opět sráží na kolena dementní kamera. Jaksi samozřejmě tlačítka v každém režimu dělají něco úplně jiného, z čehož se mi ten mozek opravdu skoro uvařil. Mimochodem - verze pro PC na tom prý není o moc lépe, spíš naopak.

Přitom je to strašná škoda, protože samotný námět hry mě dokázal zaujmout a technické zpracování muselo být na svou dobu v určitých směrech jistě revoluční (a na Dreamcastu vypadá hra hodně slušně). Oceňuju taky značnou míru nelinearity, protože některé úkoly lze vyřešit různými způsoby, často docela nečekanými. Velkou roli v tom hraje možnost relativně volně přeskakovat mezi různými osobami ve hře, což si člověk hned neuvědomí a někdy řeší věci zbytečně složitě. Vždycky ale vyřešit jdou a navíc se ve hře nedá umřít: v případě smrti se hráčova "duše" převtělí do první osoby, která se dotkne jeho mrtvoly, a jede se dál v jiném těle, což je opět docela zajímavá mechanika. Btw. značnou část hry jsem strávil v těle Iman, což je postava podle manželky Davida Bowieho, které se díky motion capture pěkně vlnil low-poly zadek :-D David Bowie ostatně k celé hře složil hudbu, vystupuje v ní jako zásadní postava a ve hře lze navštívit také tři koncerty skupiny Dreamers, které je též virtuálním členem (trivia: skladby použité ve hře vyšly na Bowieho řadovém albu Hours, ovšem s jinými texty).

Mno, abych to zbytečně neprotahoval - žádná prvotina asi není dokonalá a ani Omikron není výjimkou. Jako další mají Quantic Dream na kontě Fahrenheit z roku 2005, tak jsem zvědavý, jestli mi z toho zase praskne hlava :-)

Co si clovek nezahraje, kdyz ho neboli oci ze cteni :)

Shadowrun Returns: CRPG
Mirne omezene, ale prijemna delka kampane. 10h na Hard.
Engine slape na Intel UHD, Linux a dokonce Android (Bohuzel uz pouze piratska verze, thank you Google.)

DEEFHA: Jen doplnim svuj inside. O Unpacking a jeho successu jsem cetl, na letosnim Game Accessu jsem byl na prednasce autoru (dva hlavni devs - typek a zenska + externisti prave typu zvukar / prekladatele), kteri popisovali co vsechno a jak delali (prevazne tooling v Unity editoru). Za tou hrou je neuveritelne mnozstvi titerne prace dvou zapalenych humble devu a hrozne jim ten success preju. Kdyz jsem si uvedomil kolik casu museli stravit setupem vsech levelu, itemu a kokotin, tak ode me maji obrovskej kloboucek za trpelivost - hlavne u takoveho indie divnoprojektu, kdy nejaky finalni uspech neni vubec jistota. Je tam vazne obrovsky kus srdicka!