Elden Ring (303h, 100%)
- nejak se k ty hre stale sem tam vracim, obvykle po nekolika mesicich pauzy... zatim 3x dohrano
- asi to nebyla ma posledni NG+
- dokoncit to s 303 nahranyma hodinama, navic 23. ledna, me docela pobavilo (tenhle odkaz pochopi asi jen technari) :)

Guardians of the Galaxy / 20 hodin / #dohrano

Přiznám se, že nejsem moc velký fanoušek Marvelu, takže žádné velké nadšení [insert soyboy face] se nekonalo. Level design je fajn, grafika je fajn, souboje jsou fajn, hlášky jsou fajn. Je to prostě..fajn..což znamená, že už se k tomu s největší pravděpodobností nikdy nevrátím. Akční prvek v první půlce hry docela zaostával, což se snažila až přehnaně napravit druhá část, ve které se ukázala repetetivnost celého soubojového systému v plné kráse. Nešťastně vyřešený je i systém perků, respektive získávání surovin na jejich odemčení. Ty se totiž válí na každém rohu a když jsem v půlce hry zjistil, že už mám vše odemčeno, zmizel důvod suroviny v nejmožnějších zákoutích dál shánět. Zkrátka by to chtělo vše trochu víc rozprostřít napříč celou hrou.

Co říct závěrem? Inu, je to Marvel, je to konzum - neurazí, neohromí.

6/10

Half-Life: Opposing Force/6h /#dohrano
Nechápu, jak mi mohla tahle hra uniknout nebo spíš proč jsem se jí tak vyhejbal. Mně, pro koho je série Half-Life v herním žebříčku v samotnym topu! Asi nějakej pocit, že to je nějakej odpadlík a zkazí mi pohled na celou sérii? Naopak, starej dobrej Half-Life se svou atmosférou, novými zbraněmi, sem tam blouděním a hledání správný cesty. No prostě stálo to za to :) Další zastávka bude Blue Shift.

Mafia / 19 hodin / #dohrano

I když se jedná o starší kousek, tak vlastně převyšuje Mafia DE o třídu. Možná jsou to silná slova, ale původní Mafii jsem si opravdu užil herně mnohem více. Navíc s Mafia Community Modpack dohrajete do hry lepší textury, vyřešíte některé problémy s kompatibilitou a dostanete opravdu nadstandardní herní zážitek. Příběh, jednotlivé mise, ale i relativně vyšší obtížnost vám nakonec dá mnohem větší herní zážitek a potěchu. Samozřejmě legendarní závod (nechal jsem si to na původní obížnosti) a poslední mise v muzeu je něco co děláte stále dokola a dokola a dokola; nakonec vám to trvá několik dní, než se přes to dostanete. A i to k Mafii patří a i to na ní milujeme.

A nezapomínejte na to, že přítelství je sračka...

Inscryption / 28 hodin / Steam Deck / #dohrano

Když už mě GEE tak navnadil a podařilo se mi sehnat Inscryption za deset liber, neváhal jsem a pustil se do toho. I když karetní hry nehraju, tak rozhodně nelituju. Obvykle mám rozehrané dvě hry najednou, každou z úplně jiného žánru, a střídám je třeba i v jednom dni. Tentokrát to vedle Inscryption byl ještě Tomb Raider: Anniversary, ale musím teda říct, že na Laru jsem za poslední týden ani nesáhl - tak moc mě Incryption pohltilo.

A to je asi tak všechno, co k tomu chci říct :-) Nerad bych totiž zkazil zážitek těm, kteří Inscryption ještě nehráli. Dokonce i obligátní screenshoty pojmu tak, jako v případě Immortality - jen to první a poslední, co ve hře uvidíte. Tyhle dvě hry, jakkoli jsou žánrově úplně jiné, mají totiž něco společné: nejsou tím, čím se zdají být. Takže pokud se je chystáte hrát, hlavně si o nich nic nezjišťujte ani předem, ani pak v průběhu.

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl / 33 hodin / #dohrano

Skvělý, výborný, úžasný. Otravujou mě hry, který na každým rohu působí jakože jsou navržený na míru průměrnýmu hráči a dávaj si hroznej pozor na to, aby vždycky dělal to co má, neměl možnost nic moc podělat, a směřoval jasně k cíli. Takže velmi oceňuju hry, který se snaží dělat opak - vytvořit nehostinný herní svět, kterýmu je hráčova postava celkem u prdele, a vhodit vás do něj ať se s tím nějak poperete.

Místy je to slavjank i s komunitním patchem, párkrát mě někdo zastřelil skrz zeď, sem tam mrtvola propadla skrz podlahu nebo byla někam katapultována fyzikálním bugem, a k samému konci hry bugů spíš přibývalo a už to všechno střílení bylo trochu únavné. Ale zóna má úžasnou atmosféru, jakou jen tak nezapomenu.

Screenshot (/fotka, screenshot nešel) jako důkaz tvrzení, že čím dál ve hře člověk je, tím víc bugů přichází: úplně se mi rozbily závěrečné titulky.

High on Life/15 hodin/#dohrano PC
Naprostá pecka. Jedna z velmi úzkého výběru her, které jsem koupil a začal hrát dřív než rok po jejím vydání. Tohle se prostě musí podpořit. Tahle hra mi opravdu chyběla. Totální ujetost s přiblblým humorem a hromadou skvělejch nápadů. Akce je to jednoduchá, ale hlavně je to našlapaný totálníma zhovadilostma, kterým se člověk prostě musí smát. Například na ulici malej bubeník s prdelí místo hlavy... kterej ještě i zpívá... tou prdelí. Prostě totální idiocie a to miluju :)

Shadow of the Tomb Raider / 26 hodin / #dohrano

Odchovanej FPS hrama jsem trpěl předsudky vůči pohledu třetí osoby a tahle rebootovaná série byla jedna z těch, co to zlomila. Jednička má dobře vyváženej poměr mezi akcí a puzzly, dvojka skvělej survival mód a trojka je vyložená pastva pro oči.

KULHY: tak ja jsem vseobecne pomalejsi hrac. Ale sosky po dohrani jsem mel kvalitnejsi nez Dave. Otevrel jsem vsechny extra levely (takze nektery pribehovy kapitoly jsem sel dvakrat nebo trikrat), bonusovej level. A po titulcich tam jeste par hodin stravil. Ale na druhou stranu, kamarad tam uz nechal 70 hodin. Delat se tam toho da spoustu, nad ramec probehnuti pribehu.

The Dark Pictures Anthology: Man of Medan/5h/PS5/#dohrano
Koukam, ze letos dohravam jen horory. Jako odchovanec her Davida Cage jsem tady byl jako doma. Lekacky tu jsou sice velmi jednoduchy, ale funguji. Vypravec je sympatak, prezili vsichni.

Vampire Survivors/39h/xCloud
Ne že by to bylo nějak moc dějový, ale moc mě to bavilo a ukázalo mi to závěrečné titulky. Hrál jsem na Xboxu a na mobilu přes cloud. Teď už je verze přímo pro tablety a mobily, což je asi nejlepší způsob, jak VS hrát.

Bayonetta 3 / Nintendo Switch / 15 hodin #dohrano
Tohle je serie, u ktere bylo strasne snadne to desne podelat. Prvni dil je nechvalne znamy hlavne kvuli nepokrytemu sexismu, druhy dil na WiiU (!) sklizel desitkove hodnoceni a treti dil exlusivne na Switch s novou direkci ve mne nevzbuzoval moc velke nadeje - prekonat bombastickou dvojku mi prislo nemozne. Na jednu stranu jsem se desne tesil na pokracovani hry, ale zaroven jsem se desil, ze se z toho stane mlikova polivka, ktera bud skonci strasne blbe anebo budou naznacovat wink wink pokracovani - a to jsem nechtel.

Ve vsem jsem se mylil.

Tretimu dilu hry se dari byt svebytny. V podstate bych rad doporucil vsechny tri tituly pro jejich interni jinakost. Soubojovy system byl uz vymazleny od zacatku serie, tam se prakticky nic moc zasadniho v jadru nezmenilo - ale Bayonetta dospela. Stala se z ni extreme silna carodejka, prakticky nezastavitelna - a to vyzaduje take patricnou vyzvu - takze neprozradim mnoho, kdyz naznacim, ze jde o zachranu multiversa se vsemi variantami nepratel i pratel, co jsme mohli i nemohli doposud potkat za 14 let existence serie. O to tezsi by bylo udelat jakekoliv pokracovani, tohle se nebude dat jen tak trumfnout, mozna za dalsich deset let, az Platinum games dozrajou nove napady.

Hra ma slabsi zacatek, takovej pomalejsi, ale od tretiny dale tomu naskoci retez zpatky do zubu soukoli a rozjede se strasna holomajzna, po ktere jsem vzdy touzil. Jeji zakonceni je pak naprosto skvelou fan service a i slzicku jsem uronil - dustojnost a pritom oplzlost v jednom. Jsem strasne s timto poslednim dilem spokojeny, dokonce do te miry, ze jsem si po dohrani zacal vysbiravat tajne mistnosti a plni challenge. Ne, neni to desitkovy titul; ne, neni to "dobra hra", ale cywe tohle mi chybelo - takovej darek k Vanocum jsem si presne pral!

Figment (4:45h) - hledal jsem nějakou hru, kterou bych mohl hrát se svým pětiletým synem a nebyla to jen obyčejná hopsačka. Tahle krásně malovaná logická hra je vlídná vizuálně, hudebně i ovladanim dětem a zaujme příběhem i dospěláka. Nechali jsme na tom pár hodin. Děti dlouho neudrží pozornost a tak jsme to měli asi na 4x. Prostředí se krásně proměňuje podle bubáka, kterého jdete vyhnat. Za mě palec nahoru a těšíme se na porkačování.

Immortals Fenyx Rising / 50 hodin / #dohrano

Docela fajn mytologický RPG s příjemnou hratelností. Líbilo se mi, že sběratelské předměty nejsou bezmyšlenkovitě rozesety po celé mapě (looking at you, assassins creed), ale většinou jsou spojeny s nějakou hádankou, hledáním, nebo minihrou - což jsem já, chronický sběrač všeho, dost ocenil. Příběh byl takový průměr a přestal jsem mu věnovat pozornost asi v půlce hry, jelikož toho povídání bylo fakt hodně a pro hru to nebylo zas tolik důležité, spíš to byla taková výplň hluchých míst.

7.5/10