Ready or Not / PS5 / 25 hodin / #dohrano
Není tam žádná "winning screen", ale prošel jsem všechny mise (i v DLC) v single playeru.
Hele, miloval jsem SWAT 4 (2005!), hrál jsem to několikrát, nesčetně pokusů dohrát mise bez jediné smrti atd. Takže na tohle jsem se fakt těšil. A bavilo mě to dost, ne že ne. Moje hodnocení je čistě pro single player - v mulťáku to musí být jinej nářez, jak dokazuje mnoho videí na YT.
Začneme plusama.

Hodně misí, zajímavý a uvěřitelný settingy. Malý prostory střídají relativně obrovský mapy (poštovní třídírna byla zvlášť rozsáhlý peklo)
Taktika je důležitá, s opakováním "dveře, flashbang, move in" si úplně nevystačíte.
NPC team members ani protivníci a civilisti nejsou úplní blbci a parťáci jsou navíc docela schopní, což dělá z přestřelek celkem uvěřitlenou zábavu.
Briefingy jsou doplněný o nahrávky 911 telefonátů, což přispívá k atmosféře. Prostředí se nevyhýbají "disturbing imagery", což přispívá k tísnivé atmosféře.
Stres level jednotlivých čelnů týmu je zajímavá a důležitá mechanika, která vede k tomu, že fakt nechcete failnout - žádnej quick load nebo restart není. Když to někdo z vašich koupí, je v lepším případě na několik dalších misí mimo, v horším KIA. Když to koupíte vy, mise končí.

Mínusy:
PS5/console specific: FPS s velmi omezeným "health" bez nějakýho aim assistu je na gampadu velmi frustrující záležitost. Nejčastěji jsem v misích zakalil já (a třeba hned na začátku), protože jsem nebyl schopnej rychle a přesně mířit. S myší by ten zážitek byl o hodně lepší. Takže moje taktika byla často promyslet útok, poslat tam svoje boys, schovanej za roh počkat a pak to jít zkontrolovat - přitom bych měl být jako leader první ve dveřích.
Možnosti plánování jsou omezený, výsledkem pro mě bylo maximálně tak naplánovat (pracně) průnik ze dvou stran současně - ale scénář "ty nás budeš krýt tady z toho vyššího bodu, vy dva zkontrolujete tuhle místnost a ty budš hlídat tyhle dveře speciálně" je natolik pracnej, že naprosto nabourává fakt že SWAT se má pohybovat rychle a efektivně. Stejně tak přístup systematickýho "čištění" mapy je natolik pracnej a náročnej, že se prostě pohybujete po mapě a proběhnete ji klidně několikrát, protože nepřítel se po ní může taky pohybovat poměrně volně. A často jsem po zneškodnění všech hajzlů ještě několik minut prohledával mapu a hledal nějakýho posledního zbloudilýho civila.
Občasný zaseknutí týmu se taky stává - borci se nachystají ke dveřím a zmrznou, i když mají jasný instrukce.
Velmi mi chybělo pokrytí sniperama (jako ve SWAT 4), aspoň pro pozorování.
no a pak je tady samozřejmě moje za 20 let dost změněný vnímání ozbrojené policie, čemuž nepomáhá to, že bad guys jsou vesměs latinos, ekoteroristi nebo černoši.

Celkově - jestli vás zvláštní policejní jednotky navzodry všemu baví, tohle vás bude bavit taky, i v single playeru. Ale na PS5 nepočítejte s tím, že budete pořád na špici akce.

Obrázek je badass loading screen :-)

Remember Me / PC / 12 hodin / #dohrano
Hodně rozporuplná hra. Příběh, atmosféra a hudba jsou parádní, ale s hratelností je to horší. Boje mi nejdřív přišly jako dobře vymyšlený a bavilo mě to. Jenže postupem dál to byl větší a větší masakr. Všechny boje se samozřejmě odehrávají v pidi arénkách, ale co je ze všeho nejhorší, to je ta debilní kamera!! Tahle hra trpí neduhem, kterej měly často starší hry snímaný ze třetí osoby a mě to tak otrávilo, že jsem se podobnym hrám radši vyhýbal nebo dnes, kde to jde, tak okamžitě přepínám do pohledu vlastníma očima. V této hře je to teda extrém, ke konci v kombinaci se stále se zvyšující obtížností jsem musel snížit obtížnost, jinak bych to nedohrál. Na pár obrazovkách jsem měl problém jen přeskočit z plošiny na plošinu, jak byla kamera stupidní, ale vrcholem byl finální souboj, kdy jsem před některými útoky uhýbal jen tak poslepu, protože půlka bojiště nebyla pomalu ani vidět! Uff, ještěže to nebylo tak dlouhý. Ale zase bylo vidět, že prostě DONTNOD umí kvalitní příběhy a ještě tak atmosféru, ale jak to má být akčnější hra, tak to ostatní je bída děs.

Shadow Gambit: The Cursed Crew / XSX / 46 hodin / #dohrano

O tomto som dlho počúval dobré veci, ale nejak som na to nemal vtedy vibe. Teraz som to kúpil v akcii a slušne ma to pohltilo. Je to taktická hra v štýle Commandos (alebo Baldur's Gate 3 :D), z magického pirátskeho prostredia (duchovia, voodoo, nemŕtve palubné opičky atď, yo ho ho and a bottle of rum), pekne kreslená, kurevsky rozsiahla (po dokončení hlavného príbehu je tam ešte niekoľko desiatok nepovinných challenge levelov a odomykania upgradov a dokonca aj jedna nová postava za 85% completion). Ja som teda dohral len príbeh a už sa hrniem na niečo iné, ale užil som si to veľmi. Aha a ovládanie na gamepade je úplne bezproblémové. Hra mi za tých 46 hodín asi trikrát spadla/zamrzla, ale to môže byť mojím používaním Quick Resume, a navyše sejvuje každú chvíľu, takže som niekdy neprišiel o žiadny postup. 9/10

Last Report / PC / 3 hodiny / #dohrano

nevim, mám teď prostě nějaké období kdy zcela vybočuju z mých oblíbených žánrů... takže další indie miniatura, tentokrát opravdu hororová, i přes (nebo snad díky ní?) zjevnou garážovou lacinost umí vytvořit hutnou atmosféru a to na jedné jediné herní obrazovce.

tato jednoaktovka nás posadí do role z dovolené se navrátivšího správce murického přírodního parku. a čím lépe oslavit návrat do práce než zbobrováním hromady reportu které se vám nakupili na pracovní desce? jenže... jak je postupně procházíme, objevujeme nejen narušitele chráněných zón, nelegalní parkovače, rozdělávače ohňů a jiné lesů a luhů škůdce. postupně se objevují mrtvoly, divné rituály i vyložené haluze. jak se noříme hlouběji do stohu, začnou se dít divné věci... klepání na dveře za kterýma nikdo není, stíny za okne až vyložené přepadení stvůrou z nočních můr atd. odhalujeme příběh dávného zla žijícího v lesích, které jednou za dvacet zavrtí ze spánku a pak se dějí zlé věci, o osudu našeho předchůdce, zamaskování předchozího masakru, kdo je podivín co nám před dveře nalíčil past na medvědy, prostě takéto klasické klišé "něco povstalo!".

herně je to v podstatě triviální. naším úkolem je prohrabat se haldou reportu na jejímž konci najdeme vyústění celého příběhu. na reportech řešíme zda není prošlé datum, zda popis souhlasí s fotkou a jestli sedí sektor v textu a v záhlaví karty. poškozené reporty skartujeme (to uděláme asi dvakrát, jedna z dalších karet nám šrotovačku zničí), validní odesíláme přetažením do pc. zatímco úředničíme, mluví na nás naši kolegové vysílačkou, občas někdo zaskočí a hezky dokreslují atmosféru toho jak se park v průběhu noci začíná postupně srát až k závěrečnému grande finále. volat těm čtyřem nebožákům můžete i vy a dozvíte se tak víc o celém příběhu. v počítači se zároveň nachází různé dokumenty a později fotky které stylově míchají celou tu creepy pastu do hutného celku.

a jdeme si remcat! juch!
ty jumpscary si mohla hra v klidu odpustit a víc se napřít směrem k tíživé postupně se hrotící atmosféře, která je za mě velice obstojná, na to že koukáte na kostičky a 99 procent celé hry trávíte na jedné obrazovce.
podruhé po sobě budu hořekovat na krátkou herní dobu. absolutně nevyužitá je kupř mapa parku která je sice osázena kamerama ale krom jedné krátké interakce kdy testujete opravené spojení do jednoho sektoru a následně hledáte gps souřadnice rangerské chaty pro ztraceného kolegu se k ní už nevrátíte. skoro mi přijde že byla připravená na nějakou další část s online hlídáním parku ale už na to nedošlo.
a ten konec je prostě... divnej. hra se tváří že může mít ruzná vyústění ale ja skončil vždy u toho samého. dokonce jsem to zkusil ještě jednou (když víte co máte dělat a kdy co přijde tak to sfouknete za půl hodiny) s jinou volbou klíčových rozhodnutí ale konec byl stejný.

sumasumárum, kupoval jsem za tři e a v taxe euro za hodinu zábavy to nebyla zmařená investice. hra sice trochu působí jako by to vývojáře ke konci tak trochu přestalo bavit a už to chtěl mít za sebou, nicméně na jeden večer kdy za okny fouká vítr a v křoví vyjí bezdomovci, je to fajn.

Creature Kitchen / PC / 5 hodin / #dohrano

neskutečně chytlavá indie pecka, vdechnuto nadvakrát. vizuálně se tváří jako stará hororovka, předstírá kuchařský simulátor a v reálu je to puzzle adventura z vlastního pohledu :) na to jaká je to ve skutečnosti... blbůstka, mě to popadlo, uneslo a nepustilo dokud jsem to nedohrál a já za ten únos ještě poděkoval a poslal únoscům navoněný milostný dopis s bonbonierou.

příběh je prostý. do péče vám byla svěřena chata v lese s kuchyní a "přáteli" které je potřeba nakrmit jejich oblíbeným jídlem. v praxi to znamená, že se v lese kolem a v chatě za zamčenými dveřmi nachází z počátku relativně normální tvorové (pokud vám přijde normální po dvou běhající žába nebo mýval co rád sedí v houpacím křesle), následně, bůh odpusť, úplně jebnutí, jako pan kalhota, stromová chobotnice, nebo nedopečený golem. objevují se postupně, a co jim máte uvařit se objeví v Knize Přátel, poté co je vyfotíte. jak jsem uvedl, nečekejte gordon ramsy tycoon, pes po vás chce čtyři jídla s hovězím, můří muž zase vegetarianská, ten dezerty, ten itálii... jakmile dotyčnému uvaříte požadovaný počet různých pokrmů, přinese vám klíč který odemkne další kus domu, stodolu nebo skřín.

vaření není komplikované, nachazíte recepty (těch je celkem 43), nalézáte suroviny a podle receptu je připravíte. některé suroviny se dají krájet i použít v celku, některé proženete mixérem a tyto pak prostě nahazíte do trouby, zavřete, počkáte a vyjmete jídlo. trochu jako když Dave Lister v Trpaslíkovi :) adventurní vrstva je vyloženě dětská, pár puzzlů s barvami, přepínaní jističů elektriky, kliknutí na tlačítka ve spravném pořadí atd.
surovniny se získávají poměrně humornou formou. v momentě kdy nějakou novou najdete a použijete, začne se vám automaticky zjevovat a obnovovat v nekonečném špajzu (chodba s policema kterou můžete běžet do skonání věku, otočíte se a za dvě vteřiny jste u vstupních dveří) jehož obsah se refreshuje s každým uvařeným jídlem, nebo v lednici, který se pro změnu refreshuje s každým otevřením, takže prostě zavírate a otvírate dokud se vám nevygeneruje ryba, salát nebo steak.

hra se na první dobrou tváří strašidelně, ale je to hrůza strašidelného lesa pro děti, kde vám ta hrozná čarodějnice udělá kakao, vlk vrčí a slintá protože má v hubě tenisák který chce aportovat a děsivý poltergeist nejraději myje nádobí a páruje ponožky. je to celé neskutečně útulne, roztomilé, a tak nějak zvláštně snové a pohádkové. tomu pomáha oldchoolový vzhled (jo, to rozlišení jde fakt jen v 4:3), báječný ambient a celková střelenost a úlítlost.

a budu si remcat! hnusná pistáciová zelená!
normálně držkuju kvůli umělému natahování herní doby. tak tohle je asi poprvé co udělám opak. nechápu proč už odemčení přátelé nemohli průběžně požadovat nakrmit. klidně se to mohl jejich stav blahobytu nějak propsat do konce hry (který je vyloženě ťuťu! :D). jejich "odemčením" je vybito, motají se po pozemku, ale tím další interakce končí. jo, když jim uvaříte tak to zdlábnou, hodí srdíčko ale jiny efekt to nemá. v reálu se pak stávají jen chodícími popelnicemi pro jídla která vaříte abyste si odemkli achievment Vše-našel-a-uvařil.
a druhý remc, hra je občas solidně matoucí tím, že nacházíte recepty ne v úplné souvislosti s odemykáním surovin, takže najdete nějaký který obsahuje mrkev... ale mrkev jako takovou odemknete ve skříni až za tři další přátele uspokojené přátele. naštestí mi to po třetím seplo a přestal jsem pobíhat jako debil kolem baráku a hledal blbou rybu.

ale sumasumárum, jéé to bylo milé a fajn :) absolutně nenásilné, báječně atmosferické, uchvatné. lahodná jednohubka za osm éček, nelituju ničeho.

Still Wakes the Deep/PS5 Pro/5 hodin/ #dohrano
Hvězdička navíc za Skotskej přízvuk. Jinak mi ale lyričtější odstíny her od Chinese Room sedí líp (Everybodys Gone to Rapture nikdy nezapomenu). Nečekají tu žádný velký překvapení, ale zároveň ani chyby. Prostě pár hodin na ropné plošině, Cthulhu a trocha toho schovávání ve skříňkách a ventilačních šachtách.

Far Cry Primal / 22 hodin / #dohrano

Od Vánoc se s krátkými pauzami na wc plně věnuji WoWku, takže s prvním letošním úlovkem přicházím až nyní. Co napsat? Klasická ubisofťárna s otevřeným světem posetým otazníčkama, s nepřekvapující hratelností, ale zajímavým zasazením v paleolitu. Nic co by ve mě dlouho rezonovalo, ale rád jsem tomu těch nějakých 20 hodin svého života na "100% completed" věnoval.

Felvidek/Steamdeck/4 hodiny/ #dohrano
Tohle potřebuješ. A hrát pěkně ve Slovenštině - nebo co je to vlastně za jazyk. Audiovizuálně unikátní pokojíčkovej projekt, ale herní stránka taky nestrádá - překvapilo mě, jak moc je hra otevřená a kolik se toho dá v tak krátký chvilce a na tak malým místě vykouzlit.

Like a Dragon: Infinite Wealth/PS5 Pro/98 hodin/#dohrano
Kyodais, snad vás nezklamu, ale nejsem tak nadšenej, jak bych být měl.

Jako JRPG a samostatnej kus je Infinite Wealth výborná hra. Zábavnej soubojovej systém, skvělý a naprosto originální zaměstnání, quality of life na té nejvyšší úrovni (přeskakování soubojů v pozdějších fázích, automatický nastavení nejlepší možný výbavy...). Jako Yakuza a součást letité série je to ale pro mě zklamání. Předchozí díly dokázaly vykouzlit fantastickou atmosféru a ukazovaly, že méně je někdy více. Rozuměj méně zajímavých originálních side stories plně nahradí desítky otazníčků. Tady jsem často jen mechanicky pobíhal po mapě a sbíral další a další points of interest. Ale ten interest na mé straně jaksi chyběl. Chyběla originalita, odvaha, nápady. Nostalgie nestačí.

Tohle mělo být uzavření jedné dlouhé kapitoly - jenže zatímco se u předchozích dílů krájela cibule, tady nepřišlo vůbec nic. A to je škoda. Lámu si hlavu, jestli přecejen nebylo důstojnější, nechat Dragon of Dojima odpočívat po šestém díle.

Na závěr pokud bych měl Infinite wealth porovnat s FF VII Rebirth, Final Fantasy odchází jako jednoznačnej vítěz po všech stránkách. Postavy, příběh, quicky i serious moments - to všechno se mi zatesalo do mozku o trochu hloub.

Assassin's Creed Shadows / PS5 / 56 hodin / #dohrano

Dohrano, podle me je to velmi povedeny dil, skoda ze ho lidi tak podcenuji, urcite doporucji a davam 9/10.
Dohral jsem hlavni linku a mozna tak pulku zbyleho kontentu, ktereho je tam opravduhodne, takze ted se k tomu budu obcas vracet a kousek dalsiho odehraji, vydrzi to na hodne dlouho.

Kursk/5h/xbox/#dohrano
Hra by se dala charakterizovat jako špionážní thriller. Kdyby se povedla. Je ve slevě za cenu malého piva a téma ponorek mě vždycky zajímalo. Tak jsem do toho šel.
Hrajete za amerického špiona, který má na palubě ruské atomové ponorky zjistit něco o nových tajných torpédech. Není tam žádný stealth mód, v podstatě jde spíš o to získat důvěru posádky vykonáváním nudných pochůzek po ponorce (přines tohle, sežeň tamto, řekni Serjožovi...). Ponorka je oproti reálnému plavidlu zmenšená, ale i tak je to bludiště, od torpédové sekce vpředu až po pohon vzadu. Mezi šesti sekcemi, kde se hráč pohybuje, je docela dost loading screenů. Hra je vůbec dost špatně optimalizovaná a grafická stránka je většinou ostuda.
Je možné dosáhnout celkem čtyř konců.
Mě minul jen ten nejhorší pro který je nutné hru hrát odznovu a celou posádku si znepřátelit natolik, že po výbuchu mi nikdo nepomůže a umřu mezi prvními.
Nejlepší konec je vyplavat na hladinu a umřít na čerstvým vzduchu. Je to jak píšu podprůměrný, ale to téma je zajímavé.

Arc Raiders/ PS5 / 290 hodin / #dohrano

Arc Raiders jsou nejen ve svém žánru naprostým zjevením, které nemá za poslední dvě dekády obdoby, a to jak po stránce precizního technického stavu, tak v tom, co dokážou svým konceptem doručit. Pro mě jde o naprostý vrchol nejen looter shooter sféry, ale i té videoherní a kooperační. Švédská parta z Embarku vzala všechny nejlepší nápady, které tu byly od éry DayZ až po současnost a konečně je přetavila v naprosto fenomenální jízdu, která pro mě platinou rozhodně nekončí.

Upload Labs / Steam / 81 hodin / #dohrano

Prej idle hra, říkali. Pohodová a relaxační. Taková ta autopilot free hra, u které si člověk může v klidu rozmýšlet a plánovat další věci. Třeba co chce hrát za další “velkou” hru. No, asi to tak bude, ale pouze a jedině v případě, že nemáte žádnou - a to ani sebemenší - formu OCD. Pokud jste v tomhle směru postižení jako já, pak se z rekreační oddychovky stane intenzivní posedlost vyžadující 120% soustředění a polykající čas po desítkách hodin. A když už si myslíte, že bude konec, protože poslední achievement (spočívající v odemknutí všech optimalizačních bodů) je na dosah ruky a vysvobození se blíží, tak přemotivovaný developer vydá update, kde přihodí další hromadu optimalizačních bodů k odemčení, ale totálně se vykašle na vybalancování progresu k jejich získání. Čímž mi hru prodloužil o dobrých 30 hodin. Stresu, posedlosti a zábavy. A hádejte co – úplně jsem zapomněl rozmýšlet, do jaké další “velké” hry se chci pustit. Jsem opravdu rád, že je po všem. Nestojí to za to, Nehrajte to.

Death Stranding 2 / 83 hodin / PS5 / #dohrano

83 hodin, titulky, hraju dál. Pořád mi chybí postavit pár silnic a pět hvězd u několika klientů.
83 hodin! Tolik práce jsem mohl udělat a místo toho vrávorám s nákladem přes zasněžené vrcholky a trnu hrůzou, aby se mi nějaká zásilka nepoškodila a aby mi nedošla baterie v posilovacím skeletu.
83 hodin naprostého relaxu s tím nejlepším soundtrackem všech dob.

Sice jsem ten děj zase vůbec nepochopil (stejně jako u jedničky), ale nelituju ani jedné minuty. DS2 není hra, DS2 je kontemplace.

Měsíc leden je za námi, byla provedena pravidelná kontrola údajů https://static.freedomconnection.cz/nyx-dohrano/ . Sice s velkým zpožděním, no ale jak už jsem psal - letos fakt nějak nestíhám... Nicméně jak se říká: únor bílý, pařba sílí!

Keeper / 6 hodin / PC / #dohrano
Mám rád zajímavý a divný hry. Tahle hra je teda divná pořádně. Nejnormálnější ve hře je asi hlavní hrdina - chodící maják, kterej se různě transformuje a jeho ptačí kámoš. Jinak taková fajn oddychovka :)

Satellite Reign / 50 h / PC / #dohrano

Isometric real time tactical stealth, duchovní pokračování Syndicate z 90. let. Užil jsem si to.

Krásné cyberpunkové prostředí, veřejné čtvrti i uzavřené areály působí autenticky, živě a různorodě a z hlediska misí jsou postavené moc dobře. Writing je taky povedený, správně cheesy hustokrutopřísně cyberpunkový. Hlavní dějová linie je taky fajn, zejména pokud člověk vysbírá všechny možné logy, které mu to spojí do příběhu.

Mise lze plnit různými způsoby, od plné agrese až po totální plížení, byť hra počítá spíš s tím prvním. Já zvolil stealth a výsledkem byl docela netradiční gameplay – od chvíle, kdy se v misi spustil poplach, to byl takový tower defense obráceně, kdy jsem se pod palbou nepřátelských vojáků a věžiček snažil prokličkovat do bezpečí. Postavy si dokonce můžete tím směrem i vylepšovat, aby byly co nejrychlejší, co nejvíc vydržely a aby mohly využívat různé zkratky (lanovky, ventilaci). Fungovalo to a bavilo mě to.

Hra do značné míry počítá s tím, že nebudete loadovat, dokonce to promovali jako emergent gameplay. Když vás při infiltraci nebo hackování bankomatu odhalí, velmi často vás jen vykopnou ven a pokutují nebo můžete zkusit utéct a vrátit se, až se situace uklidní. Když přecejen dojde na bitku a některý z vašich agentů zemře, tak ho prostě za peníze respawnete jako klona, loadovat netřeba.
S tím ladí i to, že hra běží v „reálném“ čase – vedle peněz za splněné mise vám peníze pomalu přibývají automaticky z hacknutých bankomatů a stejným způsobem plyne postup výzkumu nového vybavení. I proto je lepší nechat čas plynout a místo loadování postavy respawnovat.

Trochu mi chyběly různé obtížnosti (ve hře je jen jedna) a možnost nějakých extra challengí, třeba plnění misí nějaký konkrétním způsobem nebo pouze s konkrétním vybavením, prostě něco, co by nutilo hru vyzkoušet jiný způsobem.

Sifu / 26 hodin / PC / #dohrano
Neuvěřitelná bojovka. Prvních skoro 10 hodin jsem hrál mým oblíbeným stylem "button mashing" čímž jsem samozřejmě narazil a tímhle stylem jsem se dostal max do třetího levelu ve věku hodně blízkého 70 let :D. To mě drobet frustrovalo a nějak jsem se do toho nepoložil a na čas to odložil. Měl jsem ale furt někde v hlavě myšlenku, že ta hra je skvělá a hraju to prostě blbě. Nedávno jsem se k Sifu vrátil a jel metodicky, soustředil se na používání správnýho krytí a uhýbání, začal pořádně řešit komba a otevřela se mi uplně nová hra. Teda ale stále platí, že jsem lama a posledního bosse jsem udolával fakt dlouho, protože pičus na něj neplatí mnou hodně používaná taktika uhlodávání focus útokama. Musel jsem to teda zahrát celý znova abych si nasbíral jinej set upgradů, načež mi to taky trvalo ranec dlouho ho dokopat. Ale nakonec se zadařilo a dokonce ještě před padesátkou :). Moc rád bych si dal i true ending ale bohužel už na to asi nemám skill a trpělivost na milion dalších pokusů. Vyžaduje totiž zlikvidování všech bossů ještě několika-násobně obtížnějším způsobem než pro starou dobrou pomstu. True ending si tedy dám asi jenom na youtube. I když ještě to nechám chvilku uzrát a možná to párkrát ještě zkusim :).