Mafia: The City of Lost Heaven / 27 hodin / #dohranoPotom co vylezla ta definitivní edice jsem dospěl k tomu, že si chci Mafii znovu po letech zahrát a ideálně dojet příběh. Nikdy jsem jí předtím nedohrál. Skončil jsem myslím někde na letišti. No a ta definitivka se zdála být super volbou. To bych se ale nesměl před tím podívat na nějaký videa ze začátku hry. Ty změny, který udělali jenom na tom začátku mě totálně odradily a odmítal jsem to podpořit a definitivku nekoupil. Místo toho jsem si řekl, že radši dám starou dobrou původní verzi na Steam Decku. To byla trochu složitější akce protože rozjet to rozumně na Steam Decku chce trochu fidlení. Zvažoval jsem i hraní PS2 verze přes emulátor ale v nějakým rozhovoru Vávra řikal, že ta PS2 verze byla strašně osekaná. Nakonec se to ale podařilo a obyčejná PC verze makala na Steam Decku nádherně. Trochu situaci komplikovalo i to, že u PC verze vůbec nepočítali s gamepadem a tak bylo nutno přepínat rozložení kláves na setup v autě a setup bez auta. To jsem ale měl na dolním zadním pravým čudlu a velmi rychle jsem si na to zvykl.
Jako hra je Mafie furt stejně skvělá. Je to občas těžký jak debil ale s využitím akcelerometru na míření se každá neřešitelná přestřelka dřív nebo později vyřešila. Story je perfektní a je krásně vidět kde všude se Vávra při psaní inspiroval. Odkazy jak na Godfathera tak na Scarface jsou nepřehlédnutelný. Teď teda asi počkám na nějakou slevu a dám si i dvojku.