Marvel's Midnight Suns / 107 h / PC / #dohrano Překvapivě velmi zábavné.
Základem jsou 3D tactics mise ve světě marvelovských superhrdinů. Mise jsou krátké, jde se rovnou do bitky, žádná zdržování pobíháním po mapě. Bitky jedou na kola a trojice hrdinů náhodně tahá schopnosti z předpřipraveného balíčku karet. A tohle se střídá s vylepšováním základny a karet, prozkoumáváním okolí a simulátorem vztahů mezi hrdiny. Dohromady to vytváří hodně návykovou herní smyčku (aspoň pro mě).
Soubojový systém, stavba karetních balíčků a vylepšování schopností (karet) se povedly. Pomáhá tomu i poměrně široká nabídka superhrdinů s unikátními buildy. Rozvoj základny byl taky fajn.
Vizuál dobrej (ale já jsem dost nenáročnej), zejména animace superhrdinských úderů jsou krásně komiksově přepálené, takže i když jsou souboje na kola, tak to působí hrozně dynamicky. Co není fajn, to jsou textury a animace obličejů. V rámci utužování vztahů mezi hrdiny trávíte mezi misemi spoustu času (nepovinnými) rozhovory, při kterých koukáte na detaily obličejů, které vypadají jak ze Sims 4.
Herní mechaniky friendship simulatoru ve spoustě her působí uměle, stejně tak v Midnight Suns, ale hráč má poměrně širokou paletu prostředků, jak ty vztahy prohlubovat, a některé situace, např. sociální dynamika dílčích podskupin hrdinů, byly vyloženě dobře napsané. Ale takových míst tam je jen pár.
Hlavní dějová linie – ve druhé půlce mi přišlo, že se to nějak táhne. Ne hra jako taková, ta mě pořád bavila, ale ten příběh. Jako by ty postavy v rozhovorech jenom znova opakovaly to, co už bylo mnohokrát řečeno předtím.
Celkový mood – eklektický guláš mutantů, geniálních vynálezců, mimozemšťanů, čarodějů, božstev a démonů je překvapivě funkční. Pokud (jako já a podle mě i tvůrci téhle hry) berete svět Marvelu jako něco pro mládež (ten pocit prohlubuje i to, že základna vypadá jako Bradavice a každá druhá postava je kouzelník), budete spokojení. Pokud od toho budete chtít něco hlubšího nebo dospělejšího, budete až na vzácné okamžiky zklamáni.
Mně tenhle přístup k marvelovské látce nevadil, ale má i problematické důsledky. Simulace kamarádění funguje relativně přesvědčivě, pokud jde o vztahy lidí ve věku 15–23 let, kterých je mezi vašimi hrdiny nemálo. Ale pak tam jsou starší týpci, jako Tony Stark nebo Dr. Strange, kteří se chovají stejně jako ti puberťáci… A když se řeší nějaké ty problémy mezi spolubojovníky, tak je to o tom, kdo nechal v kuchyňce neumyté nádobí, a ne o tom, kdo s kým prcá nebo kdo se vožral a zeblil hajzl. Prostě hodně nízký rating přístupnosti.
Potěšilo mě, jak mají vyřešené odemykání obtížnosti. Začíná se na Normal, ale když se vám pár misí po sobě podaří nadprůměrně dobře, hra vám nabídne Heroic 1, pak Heroic 2, Ultimate 1 atd. Ideální řešení pro debílky, jako jsem já, co to od začátku rozjedou na vysokou obtížnost a pak se trápěj a brečej.
