SHEALA: Záleží na sociální bublině. Jestli ta věc vypadá dostatečně zdravotnicky, a to vypadá, tak bych se v těch lepších bublinách nebál. Samozřejmě vždycky budou existovat lidi, kteří se dívají podivně na vozíčkáře, středně mentálně postižené apod., s tím nic nenaděláš, ale to je extrém a je jich poměrně málo.
Moje situace: chodím na umělou ledvinu. Je to 3x týdně dopoledne, doba čištění 4,5 h + hodinová režie + doprava (mám to naštěstí skoro za rohem), a po vyčištění nějakou dobu nic moc, říká se tomu dialyzační kocovina. To je velkej zásah a reakce okolí, hlavně na začátku, když jsem na tam začal chodit, byla "jo aha, to je ten dialyzovanej". Zažil jsem třeba, že jsme byli s přítelkyní na dovolené, a potom u kamarádů ona napřed dostala otázku "jaká byla dovolená" a mě se zeptali "jaká byla dialýza" (pak se omluvili, vysvětlilo se to, tihle známí jsou nadprůměrně inteligentní).
Jde o to, nenechat se do té věci okolím zaškatulkovat tak, abys tím byla nějak *definovaná*, aby se tohle o tobě zmiňovalo. Když nastane to, co jsem popsal po návratu z dovolené, je třeba mile ale hodně důrazně si prosadit: "ano, dialýza je taky součástí mého života, to jo, ale kromě toho hraju v divadle, čtu dobrý knížky, miluju přírodu atd. atd., to je to, co jsem já".
U toho dýchání ty reakce samozřejmě budou mnohem mírnější, než u dialýzy :-)