SATOO: tak ona ta doba za husáka byla plná strašných věcích a devadesátky byl pro nás přerod. Já v tom žádnou fetižisaci starých věcí nevidím. Rád vzpomínám jak jsem si buildoval v Gentoo Open Office dva dny na nějaký Athlonu (pre core duo svět). Ale už bych to nikdy znova zažíte nechtěl. Ale je to vzpomínka a Gentoo zformovalo moje porozumění linuxu nejvíc - ale to už nejsem ani v 90 letech, to jsem na vějšce a dělám melouchy s nově nabitými znalostmi a regulovaný nájem co se vejde do 1000. Sice nebyli na trhu byty, ale když už byli, tak byli za hubičku - lidi si je sysli na pronájem i když legálně nemohli, ale furt to zkoušeli. Ale to je doba 2000/2010. Příval technologií ze západu byl sen. Na C64 jsem se u kámoše nahrál, ale až v 90 letech jsme doma měli vlastní počítač -> 386 a tím začalo moje vlasní poznávání. Osmdesátky byli pro mě fronty na nákupy, nepříjemný lidi v obsluze, soudružky - zažil jsem revoluci na první stupni - některé strašné učitelské bytosti, co je drželo ve škole členství v KSČM, byli odejiti - jiné víc v pohodě zůstali. Skončili dny kdy jsme zkoušeli masky a začalo se mluvit o drogách, začali být přednášky. Radek John byl ještě vnímám jako autor Memento a né jako ta troska z let budoucích. Vzpomínám jak byla praha bez omítky a pak v 90 letech se začalo všechno postupně omítat. Skinheadi na Stalinu okrádali skaťáky o prkna a boty, bitky o místa a sktaové milice. Za rohem jsme měli anarchistický squat, spousta cikánů co byla gentrifikací odsunuta. Zrušený koncert Nirvany, protože si Cobain vystřelil mozek. Koncert Prodigy na výstavišti. Můj první rockovej koncert byl Green day, kde mě vzal kámošův otec. Do schránky mi dorazila Cinema s obálkou Terminátora 2, recenzí kterou jsem 2x přečetl a ségra mě ten samoej den na film vzala. První výlety do ponrepa, asi ve 14 mě v Oku pustili na Koridu lásky, zažil jsem i zdražení lístků z 30 na 50, když zavedli tiskárny lístků a přestali používat ty generický lístky jako posledních 10 let. Atd. atd.
