OMNIHASH: Hele, ty časy, kdy se v sudetech děly zvěrstva a je jedno z který strany a je jedno kdy, to je taky taký období, kde tatovi taky fungovala selektivní paměť. Úplně mu vyhovovalo (tehdy nežil, takže ví jen to, co mu řekli jiní), že tam česky mluvící Češi byli za univerzální oběti, ale ono to tak vždycky nebylo. Já už se snažím na historii dívat fakticky a ani na Karla IV se nemůžu dívat jako na univerzálně pozitivního vladaře.

HOWKING: já jsem bez socíkový zkušenosti a taky mi to vzdálený nepřijde. Části lidí si ten socík v sobě nechala a nedají na něj dopustit. Divit se jim nemůžu. Ta dnešní doba třeba taky jednou odejde a přide něco, čemu nebudu úplně rozumět, ale snažím se, aby se mi to nestalo a snažím se přijít na to, kdo jsou dnešní děcka a kam mířej.

ZUULUU: Přestaň s tou autocenzurou , nebo tě to sežere.

Vzpomínáte jak naši rodiče, nebo prarodiče vyprávěli o válce? Nám (tedy aspoň mě) to přišlo, jako něco strašně vzdáleného, v podstatě nerozlišitelného od fiktivních příběhů z knih. Tak úplně stejně dnes přijde mladým naše vyprávění o socíku, nebo o revoluci. Přitom pro nás (tedy aspoň mě) to bylo včera.

Převrat... To jsem akorát se dvěma kolegy ladil nějaké automatiky na JEDU (a Slavěticích) a najednou ti kontráši, co předstírali, že jsou pracovníci energetiky a furt nám opruzovali za zadkem a čuměli pod ruce zmizli na nějakou schůzi. Ven vypadli úplně rudofialoví, naskákali do Barkasu a fakt ve fofru odjeli.

JOPS: To je další problém. Marketingoví otrapové nás naučili nezvedat cizí čísla.

OMNIHASH: kdyz nad tim tak premyslim, tak bych asi mel docela problem, pri ztrate mobilu a vetsina veci mam na 2FA, tak asi bych se maximalne podrbal za uchem :)

Tady se předháníte, kdo si pomatuje víc telefonů na spolužáky z 82, a překvapí vás, že si někdo pomatuje vlastní heslo?

HOWKING: dobře boomerská otázka, mladší člověk se přihlásí do jednoho ze třiceti různejch messengerů a píše o stošest

NJAL: Naše bylo šestimístný, babičky sedmi, to si taky pamatuju, dneska pomalu nedám z hlavy ani poznávačku svýho auta. Ale to bude i věkem. ;-]

CROSS: Take si ho pamatuji, jenze to bylo fakt jednoduchy: 44335 :-)

HOWKING: Tak já si pořád pamatuju naše domácí číslo z bytu, ze kterýho jsme se odstěhovali v roce 1985. (Ale současný číslo mojí ženy bych dal tak na třetí pokus.)