KOC256: Zatím mi přijde, že na tuto otázku si lidi odpovídají podle toho, jakou mají sami životní zkušenost. Hráli jako děti, nehráli jako děti, bylo to dobrý, nebylo to dobrý, padli do nějakého návyku, úniku, nepadli.. rozhoduj se podle sebe.
U nás jsme vsadili na unschooling představu, že když se dítěti nelimituje přístup k něčemu, nepřipadá mu to vzácný a nedostupný, tak to dítě to používá z vnitřní motivace k naplnění nějakých svých potřeb. Syn hraje rád, pak přestane a jde dělat něco jinýho. Stejně jako sní jednu zmrzlinu a né deset zmrzlin (protože mrazák je nacpanej zmrzlinama, není tam ten boj o to).
TENTO POHLED NIKOMU NENUTIM, neni to jak podporit daty co to s detma dela, zalezi na celem kontextu jejich zivota, kazdy se musi rozhodnout v tomto sam. naprklad v Cine je nelegalni kdyz deti hraji videohry vic nez nekolik hodin tydne.