FIELDMAN: Po dotazu ke knize ve zprávách k tomu doplním...
Ta kniha je pro mě na pomezí úvodu a hlubějšího ponoru do problematiky digitální hygieny. Definuje fungování "dopaminové závislosti" na technologiích a radí, jakým způsobem přistupovat k výchově dětí s cílenou digitální hygienou.
Co se odkazování týče, tak autorka odkazuje na další zdroje. Jak akademické, tak lifestylové. Obecně jsem většinou ten, kdo se sám uchyluje k akademickým zdrojům, ale tahle knížka mě překvapila svou vyvážeností a rozumným pohledem na věc.
Ještě bych rád podotkl, že kniha je cíleně nečernobílá a nefundamentalistická - zdůrazňuje primární úlohu rodičů a jasné vedení dětí. Jediný moment, kdy jsem byl na vážkách zdali to není "moc" bylo, když autorka pojednává o "špatných příkladech" kamarádů. Postuluje, že je menším zlem zamezit "špatným příkladům" od vrstevníků a tím omezit možnost nabírání sociálních zkušeností od nich než nechat věcem zcela voný průběh a pak se snažit zbavit svou ratolest digitálních závislostí až ex-post.