Tady jsem neco napsal k pohybovym hram: https://wiki.amentum.cz/cs/pohyb

YMLADRIS: Samorost nebo Amanita obecne je urcite srdcovka, zkusim si na to najit cas.

YMLADRIS: hrávám to občas se synovcem od doby kdy mu bylo pět, možná i o něco dříve. Obtížnost akce vysoká není, protože postihem za "smrt" je jen, že ti vypadnout nasbírané penízky (které se používají víceméně na kosmetické nákupy). S většinou hádanek snad problém neměl, ale vždycky jsem tam byl já. Párkrát ve Star Wars i Batmanovi jsme se zasekli, že jsme nevěděli jak dál oba - většinou to stačilo odložit a zkusit to zas někdy jindy s čerstvou hlavou. Ty hádanky ale nikdy nejsou složité, jen je někdy člověk nepochopí, co se po něm chce.

DAVESADE: mirne jsem upravila, "pro matky", snad jsem moc nerozbila

Strategie: týmové zápasy | Amentum Wiki
https://wiki.amentum.cz/cs/MOBA

heleme, Townscaper je i jako webová stránka... kdyby se takových jednostránkových věcí bez instalace našlo víc, taky by se to dalo sepsat do stránky... na mobilu to nicméně asi nejede

vím, že na archive.org je několik kolekcí starých a starších her, které šly hrát v browseru, ale nevím, jak se tam případně dá ukládat hra...

Townscaper
https://oskarstalberg.com/Townscaper/

VYHULENY_UFO:

no, já takhle hrával týmově 3D akce, a řekl bych, že to rozvíjející může být, když se to tak pojímá - hrát v týmu s nováčky nebo sólisty je otrava, hrát v týmu, kdy si ani nemusíte psát a jenom se rozběhnete do různých stran řešit každej něco, co víte, že je potřeba, a je na to spoleh, je parádní pocit dobře promazanýho soukolí a člověk může cítit hrdost na to, že je jedno z těch koleček, díky kterým to funguje

YMLADRIS: Ja jsem na hry pes a velice prisne kontroluji, co hraji. Nemam pro ne ale zadne zanrove omezeni. Kriterium je hlavne muj a jejich pocit ze hry. Kdyz od kompu/telky vstavame se smichem ci s usmevem, tak to hrajem. Pripadne s pocitem "dobre odvedene prace". Jsem rad, kdyz parej Minecraft se spoluzakama, pripadne to LoLko.

Jelikoz tem hram relativne dobre rozumim, tak my pred samotnym spustenim hry nekolik hodin rozebirame, o cem ta dana konkretni hra je. Hledam pro ne prirovnani (prece jen hraji od dvou let, takze mame mnoho referenci), vypichuji, jakych detailu ve hre si maji vsimat a cim se pak ta hra lisi od jinych her, byt podobnych.

Teprve, kdyz jsem si jisty, ze chapou smysl hry, tak je k tomu pustim - a prvnich par hodin u toho s nimi sedim. Co mam za spatnou zkusenost je prave pustit deti ke hre, kdyz maji nerealisticka ocekavani jak od sveho vlastniho vykonu, tak od smyslu hry jako takove. Kdyz je nejprve naladim, tak pak od te hry vstavaji s prijemnym uspokojenim, i kdyz prohrali.

YMLADRIS: Ja hraju s detma LoLko nebo Dotu zasadne ve skupine proti botum. Tim odpada to nejhorsi. Postupne se naucily, ze je to fakt narocnej zanr a nemaj na sebe tak vysoky naroky. Proti zivejm parkrat hrali, ale nebavi je to, protoze to ve svem veku pochopitelne nemuzou umet tak, aby jejich prispevek ke hre mel smysl. Zatim jeste ani nechapou, proc vlastne vyhrali (nevidi tu tymovou taktiku mejma ocima).