KULHY: beru to tak, ze v budoucnu se ukaze ze rozhodujici je povaha ditete (cloveka). takze se neda nic moc s urcitosti rict.
k tomu nekonecnemu obsahu - napada me analogie s nasim mrazakem plnym zmrzlin a šuplíkem plným snacků. nevím jestli je to pouze povahou syna (kreativní intoš permanentně v hlavě, tj možná né tak moc orientovaný na tělesný slasti), ale on ty mrazáky ani šuplíky vůbec nevyjídá. možná řekneš, že zmrzliny jsou nakonec všechny stejný, ale hry jsou každá jiná. na což namítnu, že ty potřeby, které sytí hraní her, jsou ale prostě taky "konečný", dá se to nasytit a pak zas nějakou dobu nechceš (i když víš, že je zde ještě 8 her cos ještě nehrál).
co se týče odvolání dítěte od nějaké činnosti, protože teď je potřeba se věnovat něčemu jinýmu. děláme to stejně ať jde o jakoukoliv činnost. tj. pokud se jde jíst, spát, k babičce, škola, ven, whatever, a on nechce přerušit činnost, tak mu nějak pomůžeme to překlenout, aby to zvládl.
"nebezpečný" mi přijdou ty "timery", tj "tablet 1h", protože tím se děcko učí že tablet je scarce resource a vytváří se boj o ten zdroj
ale proste nevim. treba jsou povahy deti, ktere jsou s tim uplne v pohode (tablet na hodinu)