Jak (ne)dosáhnout FIRE je možná zřejmé.
V situaci post-FIRE mne pálí úplně jiné věci. Možná to bude zajímavé.

U FIRE-hype mi přijde legrační podobnost s knihami o tricích na balení holek na ulici. Žádný z "pickup-artists" se už jaksi nazabývá tím, co si potom počít s úlovkem a jak z toho ven s co nejmenší újmou.
Podobně si FIRE evangelisté moc nekladou otazku, jaké to je ve FIRE a co s tím. Část klientů by možná došla k tomu, že to vlastně vůbec nechtěli.

Především je to hodně filosofické, osobní a o osobním nastavení vůbec.
Pro extroverty může být mnoho volného času peklo. Všichni kamarádi a známí mají zaměstnání a věčně nemají čas. Řeší se to i hledáním flexibilnějších přátel.
První fáze několika let je podobná přechodu do starobního důchodu u rodičů a prarodičů. Možná jste to u příbuzných i zaznamenali.
Střídá se euforie ze svobody, z volného času a možností se šokem, se silnými pocity ztráty, prázdnoty, s pocitem že vás srazil autobus a všechno se nějak rozbilo.
Je to období žít si jako na dovolené a dávání si dovolených od dovolené a mezi dovolenýma. Podnikání věcí na které nebyl čas.
Ovšem vystřídaný depresí ze ztráty smyslu konání, ztráty moci a postavení v práci nebo ve firmě. To dost bolí. Najednou jste vlastně nikdo, možna tak investor.

Je to o hledání smyslu a náplně. Podle mne je to o umění naučit se vychutnávat život.
K tomu ale není FIRE potřeba. Během samotného procesu, když nastane dostatek mne překvapilo zjištění. Zjištění, že to co nejvíc chci nestojí nic, nebo velmi málo.
Vede to i k úvahám o povaze peněz. Zda vůbec jsou prostředkem uchování hodnoty, prostředkem osobní svobody a pro relizaci snů.
Že vlastně už musím utrácet, protože peníze na účtu poslední roky doslova před očima hnijí a že na světě mám omezený čas.
Že je omezený čas, dokdy děti budou ochotné s rodiči jezdit na dovolené. Že jim i ostatním chci ukázat nejvíc z našeho světa a naučit je dívat se za pozlátko konzumu.
Pokud téma někoho zajímá, pak stojí za přečtení Labyrint světa a ráj srdce od Amose Komenského. Ideálné v neupravovaném překladu z 19. století. Budete překvapeni, jaký moudrý, moderní a vtipný člověk to byl.

ABAP: Já se ti jen snažím vysvětlit že 9,8 násobek peněz neznamená že si za 25let zdesetinásobil svůj majetek. Ty jsi ho ani nezpětinásobil.

A za druhé mi ukaž kde máš za posledních 25let v průměru 10% zisk? To co jsi ukázal má cca 3% zhodnocení. Proto jsem chtěl vidět nějaký příklad kde máš takový zisk? Jedno jestli ETF nebo cokoli jiného. A asi něco třeba najdeš, ale bude to mít takový zisk dalších 25let? (mělo to takový zisk i předchozích 25let?)

Pokud najdeš deset takových případů, zjistíš že předchozích 25let to u devíti z nich neplatilo.

Pokud nemáš nějaké bližší info o daném subjektu a nesleduješ to, tak je to jen obrovské riziko.

Například předpovídám obrovské zhodnocení u investice do vodních přečerpávaček. Ale je takový produkt na trhu?

CUKI: viz Henri Ford níže. Mindset socialismu/komunismu je pevně v nás. Chudáci dlužníci, které zlí kapitalisti donutili vzít si a nesplácet půjčku. Vysvětluji dětem, že svět nebyl, není a nebude spravedlivý. Naříkat nemá smysl.
Spravedlnost nenajdete u soudu, ale v sobě. Trápit se že existuje to, co existovat nesmí. Vede bez vlastní snahy o nápravu jen a pouze k zášti. Nezajímat se a pouze hanět, to je tak příjemně pohodlná část naší pivní kultury. Bylo by dobré nastudovat si ekonomii a fungování trhů.
I historie by neškodila. Ona zatrpklost stála jen ve dvacátém století miliony životů.

ABAP: Tak ja nemluvim o nakupovani iPhonu a luxusnich statku, mluvim o tom, ze na vylete s rodinou nikdy nezajdes do restaurace a vzdycky mas s sebou radeji namazany rohliky z Lidlu, protoze se te zmocnuje strach, ze by se tvuj FIRE mohl o par dnu zpomalit. Zaroven v tom "skodlivejsi rodinu rozmazlovat" trochu citim, ze hlava rodiny ma narok rozhodovat o tom jestli bude rozmazlovat nebo drzet zkratka.

Pokud se na tom vsichni shodnou, fajn. Nerozmazlovat, fajn. Byt skrblik v zajmu budoucnosti, ktera ani nemusi prijit? To mi prijde jako skoda pro vsechny zucastnene.

CUKI/GOZER1/VOY příjde mi, že všeobecná potíž může být i ve výchově dětí na materiál pro fabriky. V onom negativním, pesimistickém nastavení, omezeném rozhledu od výplaty k výplatě, kterým se sami brzdíme (mindset).
"Ať už si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete, v obou případech máte pravdu."
Henry Ford

VOY: v podcastu dotyčný říká, že nemovitosti opomenul. Byty v severočeském kraji tedy nemá.
Pokud si někdo vytváří PR, pak do vyjádření míchá marketing. Snaží se vytvořit zdání, že FIRE může dosáhnout každý, snadno a rychle (podcasty,knihy,školení), že pasivní příjem je nadále bezpracný (lež).

Za sebe mohu potvrdit, že to není pro každého. Osobně mi to zabralo 25 let cílevědomého studia, investic, šetření, tvrdé práce po celém světě a velkého štěstí.
Okolí i drahá polovička nechápali, proč nekoupím velký dům a drahé auto, když ostatní je museli mít ihned a na dluh.
Dodnes jsem pro ně kříženec Ebenezera Scroodge a strýčka skrblíka.

"Vykoupit se z krysího závodu dřív" je pěkná myšlenka. Pouze nelze spočítat správně předem, kdy je ten čas. Finanční polštář se hodí.
On občas příjde takový Covid a pak Donad aby prověřili správnost diverzifikace investic.

"A samozrejme pokud clovek ma zenu a deti a chce davat vyssi desitky procent prijmu stranou tak to je taky trochu nemoc. Nutit rodinu zit v chudobe, abychom mozna jednou meli prijemny brzky duchod... no nevim. Pro singla to je asi smysluplny plan."
- pokud člověk nechce, je to horší, než když nemůže a FIRE prostě není pro něj. FIRE není pro každého a zpravidla vyžaduje jistý postoj a dlouhodobý aktivní přístup. Osobně jsem rodinu a děti odsunul o pár let, protože jsem 15 let bydlel po ubytovnách a do toho nikoho tahat nechtěl. Pokud člověk již má rodinu a nemůže krvavě šetřit, je možnou cestou řádové navýšení příjmů. Třeba podnikání, vedlejší příjem.
Jenže obecenstvo si žádá FIRE jaksi nez námahy a rizika. To lze snad jen dědictvím. Dědic zpravidla nemá onen postoj a snahu si nastudovat investice.

"Nutit žít rodinu v chudobě." Vcelku patetické. Vyrostl jsem v něčem, co žena a děti tak dodnes vnímají, sám jsem to tak nevnímal. Přijde mi dnes častější a škodlivější rodinu příliš rozmazlovat. "Pokud máš na srdci budoucnost svých děti, nech je zakusit trochu zimy a hladu." indické přísloví. Sorry, ale odrážet argumenty manželky, že desetileté dítě potřebuje nový iphone, není uvržení do chudoby, i když to tak asi oba berou.