dd je uchvatny simulator frustrace. prislo mi to jako takova herni verze hry o truny, szivate se s nejakou partou aby v dalsim behu skoncila roztrhana chapadly, mrtva hlady nebo v nejlepsim pripade polosilena, takze do ni nacpete desetitisice v blazinci a klasterem, pul hry ji nevidite a kdyz je konecne zpatky tak znova chapadla, hlad, silenstvi, zima, litva, politbyro... hlasim se do party "nikdy nedohraju".