Skyrim jsem taky nedohrál, má cesta skončila někde na severu plaváním mezi ledovými krami a to bylo tenkrát naposledy, co jsem to zapl...
Trápí mě teď ale jiná věc. Gothic 2 Night of Raven. Ne že by to nešlo, ba naopak, zvlášť teď ve skoro finální fázi hry. Já to totiž snad ani dohrát nechci... Před patnácti lety, když se ke mě základní Gothic dostal poprvé, tak reálný svět prostě zmizel. Gothic se nehrál, ale žil. Teď jsem si to dal podruhé s datadiskem NoR, který dělá celou hru o dost těžší a rozsáhlejší. Na zakřivený sedmadvacítce na maximální parametry (což mi tenkrát fakt nešlo) jsem strávil přes sto hodin čistýho času běháním po lese a chováním se slušně, že je pro mě skoro srdcervoucí a psychicky náročné se dostávat ke konci. Nejradši bych tam běha pořád. Tohle je srdcová záležitost a nejlepší hra, co jsem kdy hrál. Táta, možná i děda všch Skyrimů a Zaklínačů. Zbývá odjezd a poslední drak.