QWWERTY: ok, takze pokracujeme ve mleti hoven?
1. Fotografovani street je dneska trochu jina zalezitost nez pred triceti lety. To mi muzes verit nebo se muzes treba porozhlednout, jaky fotografie tehdy vznikaly (Cartier Bresson, Jeanloup Sieff, Robert Doisneau, Elliot Erwitt, Robert Frank, Lee Friedlander, Martin Parr, Araki atd atd. A i kdyz to mozna mas problem pobrat, popsanej zpusob foceni je tim kterej tomu konsensu je asi nejbliz: pokud nekoho fotim tak, ze me za kazdou cenu nejenom bere na vedomi, ale navic dochazi k nejaky vizualni interakci, tak je taky vsem zucastnenym hned jasny jestli to dotycnymu vadi nebo ne. Tehdy se fotilo na mokrej proces a nebyl internet, takze slovo "publikovat" znamenalo budto tisk, nebo vystavu, nebo knizky, pokud pominu vylozene komerci a ta tehdy taky fungovala diametralne jinak. Takze ano: tehdy panovaly celkem citelny podminky - pokud teda dotycnej nebyl nejakej zapsouklej introvert kterej lovil obrazky z kilometru teleobjektivem a mel osypky uz jenom z predstavy, ze si ho fotografovana osoba vsimne. Ze nikdo nic nepodnikal s fotkama u jejichz vzniku bylo jasny, ze ten konsens nebyl je snad i tobe jasny. Vyjimkou je zurnalismus, ale o tom se ted nebavime.
2. Hajounek proste mela pocit, ze za kazdou cenu musi vyblejt invektivu mym smerem i kdyz me nejenom nezna, ale ani nema tuseni jak pracuju. Pritom je to ta sama slecna, ktera vyfoti jenom o tema driv celou materskou skolku i s ucitelkama a bez zavahani ji sem postne. Pocitam, ze ma jak od ucitelek, tak od vsech rodicu tech deti model release? Lidi, ktery cestujou maj casto pocit, ze vyfotit si v cizich krajich malebnyho dedulu nebo tri gejsy jak si delaj selfie se vlastne smi, zejo, ponevadz to preci neni nikdo blizkej. A takovahle osoba ma tu drzost me predhazovat, ze "nectim soukromi" lidi. WTF? Slusny chucpe.
3. Mno, a jak je to s tim soukromim? Tak i to se v prubehu casu vyviji. Pro moji praci jsem to mel osetreny diky pomoci my pravnicky, protoze svete div se, jako fotograf si clovek buduje i cosi jako povest o kterou nechce prijit. Takze ve zkratce: existujou rozdily mezi VIP osobama, ty nemaj pravo na hajeni ve verejnym prostoru za zadnych okolnosti. Fotit jim pres plot nebo oknem je ovsem i u nich tabu. U normalnich lidi byla situace jeste tak pred deseti lety ta, ze ve verejnym prostoru neco jako soukromi neexistuje. T.j. fotit muzes koho chces a jak chces, ale bez jeho souhlasu to nesmis publikovat. Oproti stavu driv ten souhlas k publikaci dnes musi bejt v idealnim pripade pisemnej, pokud to chces komercne vyuzit tak je to jedina cesta - za tim ucelem nosime u sebe budto vytisteny formulare, nebo v mym pripade mam na telefonu prislusnou appku do ktery se dotycna osoba muze podepsat. Oproti driv dnes ziskalo pravo na ochranu osobnosti vetsi vahu, takze i to foceni cizich lidi se stalo komplikovanejsim, ale za predpokladu ze se clovek nechova jako hovado a ma alespon minimalni komunikacni skills to porad je mozny.
I tady existuje smrtelny hrich a to jsou deti - z celkem ocividnyho duvodu: pod sestnact let veku nejsou schopny ti dat s necim pravne relevantni souhlas. Fotit celou skolku jenom proto, ze maji roztomily cepicky je asi ten nejvetsi zlocin proti soukromi, jakej dnes muzes spachat. Jenom pro zajimavost: moje pritelkyne takovou podobnou skolku vede, a protoze tam kazdy dite zkousej rozvijet individualne podle jeho konkretnich schopnosti a protoze soucasti toho pristupu jsou i fotografie ktery to dokumentujou, musi mit predem od rodicu svoleni je porizovat - a to se nebavime o publikovani. Pro publikaci na jejich neverejnym webu pod loginem musi mit ten souhlas extra.
K tematu street a soukromi existuje i clanek ve Wiki:
https://de.wikipedia.org/wiki/Stra%C3%9Fenfotografie#Rechtslage_in_Deutschland4. To vsechno ovsem s tematem ktery jsem vyhlasil nesouvisi ani okrajove. Portret je disciplina, ktera je zalozena nejenom na konsensu ale dokonce na aktivni spolupraci, takze souhlas fotografovany osoby je jaksi jeho pevnou soucasti. Abych to ctenemu osazenstvu usnadnil - ne kazdej tuhle disciplinu provozuje cilene a vedome - tak jsem vyslovne i ty improvizovany portrety aka momentky pripustil. Ty se daji fotografovat na celkem vysoky urovni i za improvizovanych podminek, pokud to teda dotycnej nebo dotycna umi a chce. Zda fotografovana osoba ma s publikovanim ve fotografickem foru na neverejnem serveru problem nebo ne si ale musi vyresit fotograf, samozrejme.
5. Pro me je asi tim nejzajimavejsim faktem ze k tehle diskusi vubec doslo. Clovek by rekl, ze kdo by rad tohle tema reflektoval, ten to pochopi spis jako prilezitost konecne oslovit tu atraktivni kolegyni nebo kolegu se kterym si jinak nema co rict a pozadat ho, jestli pro tuhle ulohu smi udelat jeho fotografii, napriklad. To nejhorsi co se mu muze stat je, ze ho dotycna osoba slusne odmitne, so what, tak se zepta jiny. Ale vsak vime: kdo chce, hleda moznosti, kdo nechce nebo neumi, hleda vymluvy. To je vsechno ok, a vec kazdyho z nas, ale v tom pripade bych proste tema vypustil a nezacal misto toho mlit hovna a davat fotky cizich praci.