EMBI: Tvl nevím co to máš za houbičky ale chci taky!

EMBI: nevím jak dlouho pracuješ pro korporát, ale tohle mě spíše přijde jako ironie...

EMBI: To je ironie?
Já teda abych nadanýho vývojáře v korporátu pohledal.
Ale je fakt, že já jako korporát považuju převážně non-it finance firmy. Jedinou další zkušenost mám s EmbedIT a tam to nebylo moc jiný (což teda není překvapivý, když je to vyčleněný z non-it finanční firmy :D)

LWEEK: Korporat je pro me oznaceni pro hezky penize, smysluplnou praci, spolupraci s extremne nadanymi vyvojari i QA, krasny offices, skvely benefity, ... Family business o 15 zamestnancich uz nikdy.

LWEEK: Ja sem na korporaty nadaval a vyhybal se jim tak dlouho, az sem do jednoho megakorporatu skocil dobrovolne po hlave a tenhle korporat me jeste pucuje jinymu korporatu. Jedno z pozitiv je prave ten odstup jak popisujes, clovek se muze uklidit do kouta, nemusi bejt soucasti naky "rodiny" a drzet si zdravej odstup. Dalsi vec je ten klid v podobe stability a jistyho prijmu a toho ze kazdej den +/- kolem sesty vecer kopnu do vrtule a doma uz nemusim znovu otvirat pocitac jestli neni nakej pruser.
A tim ze sem kazdou nohou v jinym, mam solidni bazi k porovnani, ze kazdej je z nich uplne jinej a naprosto diametralne odlisnej. Rekl bych ze skoro jednoznacne vitezi domovska spolecnost, zatimco ta klientska je horror az na pudu. Na druhou stranu sem rad, ze v tom domovskym ensamblu neshniju a mam od toho klientskyho takovej pravidelnej pruplesk do reality :)

VOY: "Korporát" je něco jako označení pro byrokracii, neflexibilitu, neefektivitu, zkamenělost a často i dost neosobní prostředí a jednání. Ale je to primárně o lidech. Vím i o malých firmách, které se chovali hůř než kdejaké korporáty. Věřím proto, že existují i velké firmy kde nic z toho jmenovaného není. Jen to asi není ten šedý průměr. A pak je tu ještě jedna kategorie firem s náběhem na korporát, kde se tváří jako přátelé a jedna rodina, ale když dojde na nějaké firemní zájmy tak člověku zlomí vaz. To je teď hodně trendy a řekl bych že trocha zdravé paranoie a držet si profesionální odstup je dobrá strategie jak se vyhnout nemilému překvapení.

Nikdy jsem nepracoval někde kde by byl dress code a přijde mi, že se rozhodně nedá říct že by právě tímhle trpěla profesionalita. Můj stávající zaměstnavatel má cca. 2000 lidí, podle některých měřítek tedy asi korporat nebo minimálně late stage startup. A je to tady naprosto v pohodě, nemůžu si stěžovat. Zdá se mi jako by korporat z hlediska některých zdejších pisatelů znamenal hlavně konzultacka dělající software na zakázku. Jinak si to neumím vysvětlit.

JANFROG: já vlastně ani nevím, je to už dlouho a tou dobou v té firmě HO bylo jako něco speciálního a na vyjímku - když byl člověk nemocný nebo musel na fyzicky úřad.

CERMI_FOX: A proc jste nesli domu? :-)

Rozumný dresscode má smysl - kdysi nás cestou z oběda chytil obrovský slejvák a všichni jsme promokli až na trenky a nikdo neměl náhradní oblečení, takže půlka kanclu seděla jen v trenkách a zbytek oblečení se sušil. No nebyl to hezký pohled. Takže za mě aspoň to triko a kraťasy jsou fajn :)

JINX: Navíc i business se mění. Samo díry v ponožkách asi ne, ale už se kolikrát nosí casual oblečení. Stalo se mi několikrát že jsem na obchodní meeting přišel v košili a proti strana měla triko. A já proto tomu nic nemám. Dokonce lidem v casual oblečení mám tendenci věřit víc než těm v košilích protože košile je tak trochu póza.

LWEEK: Většina těch programátorů nemá v naplní práce denodenni meetingy se zákazníkem. Nějaký dresscode bych očekával třeba u analytiků a projektaku.

KOC256: A každý tetovaný je kriminálník? Jde o to, že jeho rozhodovací právo by mělo být na základě jeho kompetencí ne toho jak vypadá. Osobně bych třeba o postupu lunární mise raději nechal rozhodovat matematika s dírou v ponožce a žabkách než nějakého průměrného kravaťáka.

Mně rozumný dress code vyhovoval, přijde mi, že nějak pozvedá úroveň. (tím "rozumný" nemyslím sako a kravatu)

Dress code v IT mě přijde děsně ujetý. Takový pozůstatek 90tých let. Jsem rád že trh je natolik nenasycený, že tyhle mastodonti pomalu umírají na zdrojích. Nutno tedy říct, že se celkově potřeby programátorů hodně posunuly. Dřív jsme plakali blahem, když byl v kanclu kávovar. Dneska už člověk chce flexibilitu a svobody, smysluplnost práce, možnost se podílet na rozhodování a spoustu dalšího. Vtipné je, že spousta firem si to ještě neuvědomuje a pořád láka na blbosti jako sport karta.