MOAN_HARSHAW: Nevzniklo to ve vakuu, je to hodnota, která vychazí ze standardní velikosti písmen na psacím stroji a standardní velikosti papíru.
Nutno také říci, že v C byla maximální délka identifikátoru 8 znaků a v době, kdy tyhle standardy vznikly, tak C funkce neměly žádné modifikátory, které jsou dneska běžné (např. access modifikátory).
Alfo a omegou psaní kódu by primárně měla být čitelnost. Udržovat 80 znaků na řádek je jistě úctyhodné, protože krátké řádky se skutečně lépe čtou, ale pokud se kvůli tomu rozplizne kód vertikálně (např. hlavička funkce na 10 řádků), tak to rozhodně není ideální.
V dnešních standardech se proto místo délky řádku spíše řeší hloubka zanoření nebo počet výrazů na jednom řádku (např. max jeden boolean operátor na řádek, jedna deklarace proměnně na řádek), případně cyklomatická složitost a délka těla funkce.
To má tu výhodu, že se řeši to, co reálně snižuje čitelnost ale zároveň to umožňuje napsat delší řádek tam, kde to čitelnost nijak nesnižuje.