FINSON: Ja sel tou druhou moznosti (endurance silnice) a vozim to vicemene na stejny sterkovy useky jako predtim gravel a da se to, kdovijaky rozdil nepocituju (plaste 30 vpredu a 32 vzadu)

Musím říct, že jižní Čechy jsou na kolo fakt pěkné. Lesy, asfaltové cesty, občas to je lehce nahoru dolů, řídiči relativně ok, až na jednoho curaka dneska zmrzlina všude, jako jo, fajn.

FINSON: sportovněji laděný gravel a dvě sady kol, je podle mého názoru nejideálnější řešení. Ale chápu že každý máme jiné požadavky, mě už ta rychlost zas tolik nepálí.

Než půjdu všem doma chystat snídani. Ujel jsem vedru, ujel jsem dusnu, ujel jsem Garmin virtuálnímu "parťákovi", ujel jsem úplně všemu. Kecám, auta mě předjížděla. Většinou... asi dvěma jsem ujel taky :-)

Těch opravených kusů asfaltu mi teď za dvorkem přibylo tolik, že mě začínají napadat kacířské myšlenky na něco s berany, novějšího a o level výš... to svištění v dropech mě taky hodně baví.

Myslel jsem, že dneska nevyjedu, ale odpoledne se zatáhlo a teplota spadla na 29. Slušná "prádelna".

Jo jo, kolo je na blbou náladu super. Já si včera náladu spravil tak, že jsem večer nebyl schopnej tohle postnout :-)
Urval jsem si volné dopoledne a jel se podívat na kapli Povýšení svatého Kříže u Bříství, na kterou roky koukám z dálnice z auta a roky si říkám, že bych se chtěl podívat přímo k ní. Trasa suprová na gravel (i když místy byl asfalt tak rozbitý a polňačky tak rozmrdané od traktorů, že bych na tom gravelu přece jenom chtěl mít pěkně nízko natlakované 2.35" XC gumy :-) ) a jediné místo, kde XC bike opravdu kraloval, byl krátký prudký sjezdík od samotné kaple.

Dnesni popracovni. Kdyz mate blbou naladu, tak splhani do nejvetsich kopcu v okoli jednoznacne zabere :)

JOPS: Presne to samy se mi stalo v tyhle aktivite https://www.strava.com/activities/2589909550 :D
Dojela jsem do Gmundu, roaming vyply, offline mapy nestazene a zadnou jinou mapu sebou. No tak jsem jela po pameti a nejak to vyslo.

Jsem teď na dovolené na hranicích s Rakouskem. A že si teda objedu nejhlubší rybník v ČR. Plán fajn, realita trošku jiná. Prvních pár km dobrý, kopíruji rybník po obvodu. Pak se cesta trochu vzdaluje od obvodu až jsem skončil na silnici. A říkám si, ty jo, tady to je pěkné, kde to kua jsem? Otevřu mapy a kuk já jsem v Rakousku. Pak jsem zjistil, že mapy.cz mám v offline pouze ČR, takže v Rakousku vidím akorát bílý flek(je fajn mít zaplý roaming no🤣 tak si říkám, tahle silnice povede někam ke hranicím. Chvílemi mi přišlo, že se od hranic vzdaluji 🤣 kouknu na mapu a říkám si, musím dojet tady do Nové Bystřice a pak vidím cyklostezku až zpátky k chatě. A jako ta cyklo byla úplně boží. Asfalt, štěrk, většina času lesem a letělo to parádně.
A zjištění, ty vole, žádné segmenty, zda celých 40km trasy 4 segmenty... Mají štěstí, že jsem jel kolem a až si sednu k PC, tak jim tam pár segmentů najebu 🤣 přiznám se, že mě překvapilo, že tu jsou i stoupání 😀

Poslední den v Kruškách, už toho máme celkem dost. Chtěli jsme Klínovec, ale nakonec jen vejlet k přehradě a tak...

Jen foto makoveho pole, ktere neni uplne zajimave, ale nejak se mi dneska nechtelo zastavovat na foceni :)
Silnicka, prvnich 70 km protivitr, pak vedro a migrena. Lila jsem si pravidelne vodu z bidonu vrskem pod helmu a dopovala se paralenem. Teplomer ukazoval max 39C, povetsinou ale jen kolem 35C. Ale jinak fajn vylet, docela prazdny silnice a cestou zpet s vetrem v zadech se jelo mnohem lip.

Myslím, že si na vidinu komplet Singltreku v jednom dni můžu nechat zajít chuť. Mám dost, a těch posledních 5-10km už jsem dělal úplný píčoviny, jak jsem byl vyšťavenej.

Asi by se na těch cca 90km v terénu s mým sportovním antitalentem dalo natrénovat i s 20+ let rozesraným spaním (což teda člověka výkonově shazuje troufám si říct i o nižší desítky %), kdybych začal jíst podle hodinek jen nějaký speciální věci jako kulturisti a shodil deset kilo, ale... proč bych to do píči dělal? I přes nějaký překážky mi to letos jezdí nejlíp za poslední roky, před rokem a půl jsem bez následků zvládnul operaci páteře, a honění rekordů jsem moh řešit před 30 místo honění deprese a chlastu.
To ego nakonec zase tak moc netrpí - a obzvlášť když si uvědomím, že v dnešní době je Strava na prvních příčkách prakticky jakýhokoli aspoň okrajově zajímavýho segmentu plná časů zajetých na elektrokolech, a nikdo to neřeší. Dneska jsem se neplánovaně směrem dolů snažil dohonit nějakýho šílenýho Poláka, a nahoru jsem šlapal jak psczola na metafecije, zajel si nejlepší čas za čtyři roky (mrdka, ale pro mě dobrý) - nějakých 45 min. celkem, a na Stravě je na prvním místě nějakej kokot, kterej to měl za 27. Ten moped si tam ještě nezapomněl připsat. To je pak celý k hovnu.

Nečekaný opušťák při otočce v rodném kraji - počítal jsem s gravel zážitkem, ale od mého dětství tady loni poopravovali většinu silnic, po kterých jsem dneska jel.
Nestěžuju si, popravdě, spíš jsem se asi po cestě párkrát udělal...

Dnes by to šlo...

OCTOPUSS: Loni jsem se plácal na koloběžce do kopce na úzké silnici III. třídy. Před vrcholem nepřehledného stoupání mě dojel chlápek v kombíku s pražskou značkou. Zpomalil, zařadil se za mě a čekal. Já se vyplácal nahoru, viděl, že v protisměru nikdo není, tak jsem zastavil, stoupl si bokem a mávl na něj, že může jet. Chlapík me předpisově objel, mával a děkoval. I jiná auta mě tam objížděla v naprosté pohodě a bezpečně protisměrem.
Dobře si pamatuju, jak se na téhle silnici kde mně chovali řidiči coby mladíkovi na svém prvním silničním kole (favoritce 🙂) před 30 lety - mnohem, mnohem bezohledněji.

Krušky den II a III