Už minule, když jsem běžela okolo, mě ten statek zaujal. Zarostlý, zchátralý, polorozbořený. Říkala jsem si jak veliký asi je a jak tam asi bývalo živo, jaká škoda tak krásného stavení.
Dneska, když jsem běžela okolo už byla v akci těžká technika a jednotlivé domy Débeřského poplužního dvora z roku 1840 se poroučí k zemi.
Tak teda poslední fotka a běžím dál. Až poběžím příště, už tam z něj nejspíš nic nebude.