TRISSIE: Jel jsem loni pár měsíců ukrajinštinu (ještě se k ní občas vracím) a takřka bez předchozí znalosti azbuky/cyrilice; když se teda nepočítá, že jsem si v rámci zvědavosti občas louskal bukvy na obalech sušenek apod.
Řekl bych, že po těch pár měsících se mi čtení dostalo na celkem slušnou úroveň, ale samozřejmě je to pro mě pořád o poznání pomalejší než latinka (některé písmenkové skupiny a slova se zautomatizovaly, některé musím "dolušťovat" po jednotlivých písmenech) a k psaní jsem se v tom kurzu vůbec nedostal; a pochopitelně jde jen o tiskací písmo, na jakýkoliv kontakt s psací azbukou/cyrilicí jsem nikdy nesebral odvahu:).

Ahoj, vratila jsem se k duolingu taky po letech, primarne kvuli navsteve zeme, kde jsem poprvy potrebovala cist azbuku (kterou jsem se nikdy neucila), za tyden tam jsem chytla lehky zaklady a ted navazuju rustinou, abych minimalne tu azbuku prohloubila a byla schopna v ni cist. Takze TRISSIE: ja to takhle mam, kdyz nepocitam ten jeden tyden ted v zahranici, tak jsem uplne nedotcena (a je mi 35 :) nemam v okoli moc aktivnich uzivatelu, takze kdyby jeste nekdo chtel sovi pratele, rada se pridam a zkusim tady nekoho naklikat.

VIDA: já se taky vrátila. Zakládala jsem si ho 2015 na němčinu už ani nevím proč, měla jsem párměsíční mimino, tak jsem to asi chtěla zkusit a pak mě to nějak přestalo bavit nebo přestal být čas, už si nepamatuju. Pak se to začalo rojit všude okolo, děti to přinesly ze školy na angličtinu, tak jsem jim chtěla ukázat, že hele, to mám taky, a obnovila jsem to - letos někdy květen nebo červen. Pak mě napadlo před dovolenou v Řecku začít se základy řečtiny, která se mi vždycky v té psané podobě líbila - a nějak mě to chytlo. V průběhu léta jsem přidala ještě latinu (ehm, motivovala mě latina v dětské knížce, co jsem četla dceři kvůli vlastivědě) a před výletem do Polska ještě polštinu. A teď už to chci takhle chvíli nechat, aspoň třeba než dojedu některý z těch kratších kurzů (latina má jen tři sekce), výhledově si brousím zuby na refresh francouzštiny, případně španělštinu/italštinu/ruštinu.

VIDA: Dva důvody, ale smutná sovička to nebyla;) První byl, že jsem si už nějakou chvíli říkal, že by bylo fajn, kdyby nějaká hra zároveň sloužila k výuce. Nějak jsem neměl chuť se učit lore nějakého vymyšleného světa. (Tady vidím díru na trhu - RPG založené na historických faktech).
A druhý duvod byl, že mě zpět vytáhli kamarádi. Když jsem kdysi duo dělal, tak jsem věděl jen o dvou lidech, co se taky něco učí a když jsem ho nedělal, tak se nikdo kromě smutné sovičky ani nezmínil. Ale teď je obrovský boom, doulingo je vidět všude a i lidi u kterých bych to nečekal jedou nějaký jazyk (dva, tři, čtyři...) a já nějak nechtěl být pozadu.

NELLAS: ja mam jeste nad stolem mouchy. Velmi ruske! :-)

Já už se umím zeptat, čí myši jsou u mě doma, čí je to jelen a k čemu je ten kůň ve škole?
(Někdo tu chtěl zvířátka, že jo?)

No eště že sem se na to včera večer vysral.

ELISEBBAH: me zachranila rodina, skocila mi tam svagrova , takze muzu zvesela questovat :-)

TRISSIE: me to tentokrat pri vyberu nikoho neukazalo, tak jsem se taky bala, ze nemam kamarady, ale nakonec mi to dalo crosse, takze jsem vyhrala :)

fňuk, já jsem tenhle týden bez friends questu, prý "no friends currently available".
jsem smutná! nejenže nemám sjetou sovu, ale ani žádné kamarády!

Já ho mám připojený na mail, na který nechodím. Velmi doporučuju. Každý ráno úpím pod náloží nových mailů a ještě aby tam bylo tohle.
Je to animované a poskakuje to.

DURDIN: Ale ty ses vrátil. Any particular reason?

VIDA: posílá maily "We haven’t seen you in a while:(", ale když dlouho nereaguješ, tak toho nechá.

VIDA: tamagoči ve tvaru zelené sovy už existuje?

MAR_TINA: Přesně:)

Přemejšlim, jestli by se dal zjistit překryv pilných studentů Duolinga a lidí, kteří ještě pořád krmí svoje tamagoči z dětství.