Někdy před čtrnácti dny jsem teda najela na japonštinu, abych měla nějakou změnu, a je to můj první jazyk na Duolingu úplně od začátku (plus teda první jazyk od začátku po více než deseti letech, zatím všechno, co jsem tam klikala, je navázání na něco z minulosti). Zatím jedu spíš písmenka, protože jsem zkusila lekci nebo dvě a mám pocit, že nejdřív musím pochopit klikyháky, abych nešla jen po zvuku.
Jako fajn, sushi zvládnu, zbytek se mi hrozně motá.
Jestli u toho vydržím ještě měsíc, budu si muset pořídit nějakou písanku :D

MAJACHUNATA: My Duolingo opičí matky děláme nepřítomným dětem denně staré lekce/stories 😅

NELDE: Tramin

Tohle neni dobrej mesic
Ale za to cvicim primo na miste
Tak dobre, ze mi italove odpovidaji italsky, ale ja uz zas tolik neumim 😀😀

TUILE: se občas stane... mně teda nejvíc naštvalo, když sem si sice vzpomněla, ale v 23:58 a kvůli pár uspěchaným kliknutí vedle jsem to dodělala těsně po půlnoci. Takže perfect streak v hajzlu!

Ja v pondeli zapomnela udelat lekci.
Chtela sem dat cistej rok, byl z toho cistej pulrok. Posledni freeze sem pouzila na Vanoce.
Mrzi me to, ale cestovala sem, byla rozlitana, zarizovala sem a proste sem si nevzpomnela.

Sem možná srab, ale ten rok nedám. Asi už mě sralo to vědomí, že musím. Teď sem se na to dva dny vykašlal a je to... Osvobozující.