Od rána slyším podivně blízko v obýváku ptačí cvrlikání. Přičítám to mizernému spánku, vyčerpání z neustávajícího kašle.
Nakonec však zkoumám, odkud pípání jde a je to z komína.
Mám silnou ornitofobii. Jako skutečně bych radši pohladil lva, bezdomovce nebo Zemana, než sáhnul na opeřence.
Nedá mi to a sundám roury od kamen, rozpadnou se mi od sebe ještě v obýváku a stejně to k ničemu není. Nakonec jsem si nechal poradit na záchranné stanici, jak postupovat a ukecal souseda, který to okřídlené "monstrum" opatrně vytháhnul revizními dvířky.
Jsem rád, že jsem překonal svůj děs a nenechal tam toho nebožáka, jsem rád, za hodného souseda a za velmi milé pracovníky ornitologické společnosti a záchranné stanice. Přikládám foto, toho obřího ptáka.