Po týdnu jim maso, oooou to je nádhera!

Zaměstnavatel nám poskytnul zdarma nějaké lehké občerstvení včetně minerálek a limo.

Z_RYBY_KOST: huh, co ty tady!?! Ta ryba nemela mit kosti

Perseidy.
A že stačí vyjít ven na terasu nebo zahradu a koukat se. Máme tu libovou tmu (do tak moc velký řitě jsme se odstěhovali...)

Tímto momentem skončila moje letošní single parent epizoda. Prežili jsme.

Nekonečnou slávu rodičům, kteří jsou na to sami pořád a dávají to, já bych teď zvládnul max pár dní v tichu brblajících termálních pramenů.

Potěšil mne celý víkend, kdy jsme v pátek dokázali dostat ty mé kluky na kolo. Pak návštěva, grilování a skutečně senzační večer, kdy se skvěle bavili velcí i malí.
Další den pak na historickém Točníku. Těší mne, že je to pořád baví. Celou dobu trpělivá, pečující a milá Ona.

NELLAS:
Máti: sněz tu rybu, nemá kosti.
Ryba:

Pobavilo, že zlé božstvo z Pathfinderu 2e je ve skutečnosti mnohem progresivnější než drtvivá většina "hodných" konzervativců.

MICHELLEDANIELS: Z ukončení.

x.com
https://x.com/GyllKing/status/1822730453754708284

The Olympic Mosquito welcomes the Greek silverfish, who hangs her washing on Death's own clothesline. Thank God for subtitles or I'd have no idea what's going on.

#ClosingCeremony

předpokládám, že scena ze zahájení? :))

Letěli tak rychle, že se posouvali do červené? :o

ADELHAIDA: Taky mě napadly jiřičky.

DEADSLUT: Nejspíš jiřičky, nebo možná ještě břehule, ale ty jsou u nás dost vzácný. A bílý peří při pohledu zblízka moc ptáků nemá:-)

Včerejší koupání při západu slunce (u kempu Bůček před občerstvením U termita, kde maj dobrej po-sportovní smažák), kdy jsem plavala s obřím hejnem něčeho-jako-vlaštovky krouživším těsně nad hladinou. Určitě stovka ptáků, co mě málem trefili do hlavy (a žádný neposral, dvojí radost :D). Jen teda nevím, co to bylo, na vlaštovky krátký ocas, bříško mi přišlo spíš do růžova/béžova.... A ten přechodník mám asi taky blbě, tak prosím místní lingvisty i ornitology o případnou korekci :))

Dnes při večeři na terase jsme nejprve zaslechli takové rychlé ťukání a pak jsme je i uviděli. Čápi. Kroužili nad poli a někde za remízkem měli sněm a klapali jak diví. Krásný pohled i poslech.
A ještě mě moc těší, že na terasu k petuniím často léta dlouhozobka, český skorokolibřík.

Já viděla táhnout divoký husy. Nevšimla bych si jich, kdyby se zrovna nespojovaly dvě menší letky. Byla u toho spousta kejhání, tak jsem se, byvše na vesnici, rozhlížela, kde má kdo husy, až jsem se podívala nahoru. Celkem táhly nebem tři ikonický šipky a v raním slunci se krásně leskly.

potěšilo mne, jak jsem vyhověla intuici a neobvyklému nápadu a jak jsem za to byla odměněna: sama jsem na necelý týden vyrazila na random jihočeskou lokalitu, nachodila jsem tam (navzdory vedrům a slejváku) 82 km. Stromy, rybníky, kopce, půvabné bizáry v regionálních muzeích a poslední den i zblízka pozorovanej letící ledňáček! Tenhle způsob dobití baterek si do budoucna rozhodně zachovám.

u nás si letos vrabčáci postavili hnizdo v zimolezu u cestičky tak, že stačilo si na cestičku postavit stupínek a člověk jim viděl "až do kuchyně", aniž by musel byť i jen pohnout větvičkou.
Sice teda jsme přišli o celou letošní úrodu, protože jsem dětem zakázala lézt do keřů, ale úroda bude i napřesrok a takováhle příležitost koukat, jak vrabci rostou, už nebude :-)