Dělali jsme pro jednu místní první třídu program v rámci environmentální výchovy a ty děti byly tak úžasné a chytré a šikovné a nadšené a chytaly mě za ruku a objímaly mě, když jsem je učila nahánět ovce a vyprávěla jim, a pak jsem při loučení musela slečně asistentce říct, že je půvabná, ona řekla, že jí dnešek tady moc pomohl, že jsou ovečky něco jako její duchovní zvířata, a že se poslední dobou má špatně, tak jsem ji pozvala, ať přijde, až je tu nebude nahánět hromada dětí, aby se s nimi mohla potulit, a ona mě taky objala… a já na tolik kontaktu vůbec nejsem zvyklá a uvnitř se úplně klepu, ale je mi moc dobře.