ERRTU: tak tohle jsou choulostivy situace, ono i naopak je to otrava. Kdyz prijdu k mymu Marcovi, tak si sednu, on rekne "jako obvykle?" ja reknu "jako obvykle" a po pul hodine vstanu a jdu domu aniz bych cokoli dalsiho musel rikat nebo delat. Kdyz jsem jednou omylem prisel kdyz mel dovolenou, tak tam byla nejaka zenska bujnych tvaru ktera mluvila bez pauzy k nadechnuti nepretrzite celou tu pulhodinu, chtela ode me vedet veci o kterych jsem doted netusil ze existujou, uprostred akce me osocila "vy jste ale smutnej, protoze nic nerikate" a vysledek potom Marco asi pri dalsich trech seancich s opovrzlivym mrucenim napravoval.