PESTRYPAPOUSEK: Rebelové to mají asi jako povinnost...

- velký milovník piva a fotbalu
- majitel úspěšného autoservisu, amatérský pěstitel okrasných dřevin a celoživotní rebel
- aktivní seniorka s vášní pro zahrádku
- zástupce mladé generace rebelů
- amatérský farmář a milovník piva

Všechno na jednom lístku.

Pak jsem už našel jenom výrobce lidových krojů za KDU-ČSL (což je sice kuriózní v dnešní době, ale přeju jí, ať jí živnost jde) a jednu specialistku na rozúčtování energií u Pirátů. Jinde to je letos dost nuda. Ještě jsem tam četl opička, ale mea culpa, je to jenom optička. Asi mě spletl její kolega o pár řádků výš, který je provozovatel kulturně-společenského centra restaurace.

PESTRYPAPOUSEK: ntpč :D

Kandidátka: Česká republika na 1. místě!
Jméno: Emanuel Vohnout
Povolání: zpěvák Kamil Emanuel Gott
Bydliště: Mrzky

Stalo se mi již tradicí, že zkoumám, jaké identity si lidé zvolili na volebních lístcích. Dost mne mrzí, že zatím vždy kvůli mé liknavosti zůstalo jen u záměru si to zapisovat a archivovat, páč poklad by slušně narůstal. Z letošní snůšky nabízím:

- eurofederalista a autor názorových článků
-manažer strojírenské výroby, vášnivý rybář a velký rebel
- náborářka a nadšenec pro lidskou diverzitu
- zpěvák Kamil Emanuel Gott, Mrzky
- obdivovatel Evropy
- provozovatel terapie tmou
- PR specialista & komunikační stratég, idealista, naturalista a amatérský fotograf
- asistent europoslankyně Nikoly Bartůšek
- zakladatelka platformy osobního rozvoje
- levicový libertarián a věčný student
- moderátorka pořadu Aby bylo jasno
- a roztomilá tečka: Miky Louda, 40 let, automobilový závodník

PSILESIA: No worries, my dle tvé aktuální nyxí exhibice máme poměrně jasno, kdo nedávno utekl z léčebny…

MARKYSHA:

ANTICLOVEK:
Tak jsi mne namotivoval k nalezení fotky dědečka (babi bude ještě někde v albu).
Foto může být tak z r. 1946 cca rok po návratu z lágru. Je mu tam 27.

ERRTU: v pohodě, já si to taky myslím :)

MARKYSHA: umlcovane vetsiny? umlcovanych vic nez 50 %? tak to budou volby jak pred revoluci

ANTICLOVEK: jako já plně chápu že u vlastní babičky a dědy se to bude možná blbě poslouchat... ale švihák a kočka jak sviň!

Vždycky, když jezdim z 1J na Hlaváku, na chvíli se zastavim u sochy Nicholase Wintona. Nedávno jsem tam stála a přišla babička se dvěma dětma, cca 8–10 let. Začala jim o něm vyprávět, o tom, co se v té době dělo, normálně a celkem na rovinu. Děti poslouchaly. Nakonec u povídá: „Děkujeme, pane Wintone.“ Já jsem tam stála totálně dojatá a chtěla jí říct: „Děkujeme, neznámá pani“
A došlo mi taky, jak je tam ta socha hrozně důležitá.

Na Andělu mi nějaká polozubá dezomommy strkala letáky stačilo. Zmohl jsem se jen na "no ty vole", a za mnou nějaká ženská řekla "FUJ!", což se hádám vztahovalo k tomutéž 🤣

včera odpoledne jsem upekla velkej plech koláče ze dvou kilo jablek, a teď je tam poslední kousek - tady to snad někdo žere nebo co! :-)

další super zkouška s kapelou....s takou fakt budeme na přelomu jara/léta koncertovat

Ten víkend, jako víno. Povedené představení synka, trhy v naší obci a výlet do její domoviny, skvělé slavnosti, zábava a nakonec domácí muffinky a skvostný spánek. Já se ale mám.

ATUARFIK: Cesta Mňoura Dobyvatele pokračuje. Objevil, že lidé mají v domech nábytek, na který se dá vyskočil a procházet se po něm. Zatím jsem ho načapala na klavíru a na jídelním stole. Ale sáhnout na sebe furt nenechá... nevadí, přijdou mrazy a uvidíme, kdo s koho.

Ten širák ve skalách v Ostrově pod nejjasnějšími hvězdami a za šumění bříz, držela jsem svoje miminko za ruku a byla dojatá, jak tam byl šťastný.