Dovezli jsme pracanty a školáky do centra. S fírou jdeme na kafe, a kafem zalézáme do vlaku, on jde na stanoviště a já jdu klimbat do vozu. Jedeme ukončit svou noční do domovské stanice vlakem bez cestujících a bez jediné zastávky. Čumím do prázdna potemnělého vlaku a proti mně jde silueta člověka. Bojím se a tak radši už ze třech metrů volám, kde se tu vzal. Usnul a probudil se ve tmě jedoucího vlaku.. ( protože průvodčí neprošla vlak vnitřkem, pššt). Velmi mi děkoval, že jsme mu zastavili ještě někde v Praze u nástupiště.