CUKI: Jak myslis, ale tady je to o moderni architekture, nikoliv te ktera ji neni a moderní architektura nesplnuje predpoklady, ktere na ni klades.

CUKI: Nevim, to bys smahem mohl odepsat celou moderni architekturu (s nejen tu)? To je tvuj zamer, takhle to vidis?

ONDRAT: Stavění bylo jiné a vůbec to nehodnotím dnešními měřítky. Ale požadavek na to aby se ta budova dala vytopit a aby se tam v létě dalo přežít byl i tehdy. A to prostě byl velkej faul i na u dobu a na zaostalé Československo.

A jak jsem psal já tam pozitivní hodnoty vidím v k-ci, ta je u obou těchto míst velmi zajímavá a inovativní ale ošklivé to bylo i v 80' Byť mi ty kostky hmotově nijak nevadí a vidí v nich smysl. Vizuál je ale příšernej.

FOOTFAN: Teď mě napadá jakou asi má tepelnou stabilitu třeba tento dům?

Farnsworth House - Wikipedia
Farnsworth House - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Farnsworth_House

Je to tedy špatná architektura, když ji dobrou nemá? Samozřejmě, že ne.

CUKI: Ale tak ty závěsné skleněné fasády byly v 50. a 60. letech celosvětový trend. Internacionální styl, u nás trošku schovaný pod názvem "Brusel". Mies van der Rohe, takhle stavěl mrakodrapy už v padesátkách.

U nás se říká, že první závěsná skleněná fasáda byla na restauraci Moskva v Praze Na příkopech (Na Příkopě 584/29, stále tam je) a pak právě Pragerův patent na Makromolekulární ústav.

CUKI: Cuki prosim te, bavime se o architekture 70.let, staveni tehdy bylo jine. Tak to aceptuj a soustred se na ty pozitivni hodnoty, ktere je dulezite chranit.

Tepelne zisky a ztraty tehdy nikdo neresil, ja vim, ze ses k tomu chtel mermomoci prokopat, abys mohl rict, ze ty domy jsou spatne, ale to ti podstatne unika pointa, bohuzel.

ONDRAT: Boletický panel právě nebyl jediný. Ale neumím vysledovat kde to vzniklo a proč.

Ono toho světla tam zas tolik nešlo protože panel byl z velké části zabarven. Ale to neznamená že to neohřívalo budovu.

Proti velkému prosklení nic nemám, ale je potřeba řešit ty solární zisky i tepelné ztráty. To je právě úkol architekta aby se s tím popasoval. Napadá mě hned několik pasivních metod. Aktivní jsou jasné.

CUKI: Pochop byla jina doba a jine nakladani s energiemi, muze existovat jakakoliv budova bez ohledu na to co ty si o ni myslis, tim sklem myslis “boleticky panel” nebo co konkretne?

Kancelarska otevrena dispozice potrebuje svetlo, ktere tam dokazes dostat jenom velkym prosklenim, jinak to nejde.

ONDRAT: Mám to z jedné přednášky, neověřoval jsem to. Ale budova která nedokáže udržet stabilně teplotu asi nikdy neměla existovat. Bohužel se to řešilo u staveb které jsem zrovna neznal, ale byli tam zmíněny zrovna Prágerovi stavby.
Kdo vlastně s tím sklem přišel? Je to součást jeho patentu? Stabilita se tím zvyšuje konkrétně jak?

CUKI: To vis nebo si to jenom myslis?

ONDRAT: Jo, takové stavby nesplňovali požadavky ani tehdejší uvolněné doby.

ONDRAT: Jako sklenene peklo si predstavuju neco uplne jineho, ale dobra. Ten plast ma svuj smysl, jinak by tam kancelare byt nemohly, stabilita budov byla holt na jine urovni nez dnes, to snad neprekvapi.

CUKI: Transgas je uplne jina stavba prece, tezko porovnavat.

CUKI: O dostavbe Prazskyho hradu se tehdy mluvilo a psalo uplne stejne jako tvuj nazor na Pragerovy kostky. Brutalismus chapes? Vzdyt to neni zadny brutalismus prece, jake sklenene peklo mas na mysli? Jakoze kostky jsou sklenene peklo?

CLUSMAN:
77WHITE:
Tohle jsem viděl nedávno někde ke stažení, pokusím se to najít.

FOOTFAN: Jo máma i její kolegyně byli věčně nemocné. Ono pracovat v zimníku v kanceláři nechceš. V létě dávali na sklo alobal :-D

ONDRAT: Jo Transgas také šel k zemi a to byl proti tomu skvost.

CUKI: To přehřívání třeba popisovali zaměstnanci PZO Chemapol (budova ohrožená demolicí). Dokonce vyprávěli, že se po roce střídalo osazenstvo kanceláří, vždy z jedné strany budovy na druhou a naopak, protože na jedné straně byla strašná zima a na druhé strašné vedro.

ONDRAT: To je zrovna poměrně střízlivá stavba u něčeho co se trvale mění v průběhu času (s mezerou poslední éry). Pražský hrad obsahuje pár skvostů, ale převážně zevnitř. Z venku nic zásadního kromě velikosti. Ale můj názor na pražský hrad znáš. Tohle není architektura která mě oslovuje.

Brutalismus, chápu. Ale tyhle skleněné pekla jsou prstě děsný relikt. To sklo tam prostě nefunguje a to nikde. Nejde jen o Prágerovi stavby ono se to později (možná i dříve) používalo i mnohdy jinde. Vlastně si nejsem jistý jestli je to vůbec součást jeho patentu. To by mě docela zajímalo kde se tenhle úlet vzal.

Z doby kdy začínala Infima BBS, jsem si vyzkoušel jak fungovala třeba budova V Olšinách, nebo kdysi pracoviště mé mámy skleněné peklo Jankovcova 18. To byl opravdu neskutečný brutalismus, protože se ta budova v létě brutálně přehřívala a v zimě se to nedalo vytopit.

Jak jsem psal kostky mi nevadí jako forma, ale to sklo. To tam v této formě prostě nemá co dělat.