VANEK: Zvládl skoro vše, co bylo třeba chystat
na ten velký den, a ani neměl ten neodbytný pocit, kolik toho moc zpackal. (Ostatní zato… ne, dosti toho; ale taky jsem se nakonec zvládl vlastně nenasrat ani na to zcela nejdoočíbijícnější chaotství.)
V narvaném metru potkal bandu rozjívených dětí s paní, která je umravňovala, důrazně, ale s láskou a pochopením. A odvážil se ji pochválit, a pak vysvětlit, že jsem to fakt nemyslel ironicky. (Trochu mě ta aktuální yesmanská mánie vylézat z bubliny comfort zone a hrát extroverta děsí, ale včera v Illusionu v chlapském kruhu, který mě stál jen pět krvesajů, taky nakonec nedostal přes držku, ale vysvětlení, proč bych z jistého hlediska mohl.)
Jo, a U Šumavy narazil na franc. cibulačku, neodolal a dostal nádavkem slušné yuzu ale z Kostelce a cmundu po kaplicku… kterou mi sice polili výpekem, ale zvládl to separovat sešikmením talíře pár podtácky. A pak na to téma vznesl zdvořilou konstruktivní kritiku servírce, i když se tvářila, že to "Všechno v pořádku?" vlastně nemyslela vážně.