Usínám v obrovským krásným pokoji, kde mám televizi, mikrovlnku, ledničku a kávovar. A jsem tu sama. Mám plnou penzi a dny plný fakt skvělý terapie s personálem, co je psychicky ok a navíc fakt umí svou práci.
Spolupacientky jsou moc fajn.
Personál je milej! Jako doopravdy.
To celý mě stojí zhruba 9000,- Kč na měsíc.
Jednou za život by tohle měl zažít každej, kdo potřebuje pomoc.
Minulej rok zhruba touhle dobou jsem byla v Bohnicích na pokoji po osmi lidech, matrace měla asi 8cm, záchod byl olezlej a s upadlym prkýnkem, sprchy byly totálně plesnivý a chuchvalce všemožného ochlupení se válely neuklizený po zemi. Měli jsme nárok jednou týdně na 30 minut "terapie" s člověkem, kterého ve skutečnosti snad nikdy nezajímali lidi a nebo před 10 lety vyhořel. Na oddělení s námi byli i muži, co právě vyšli z vězení a byli permanentně sjetí.
Tohle je tak moc propastnej rozdíl.
Do CDR Beroun by měl jít prostě každej. Jsem vděčná. Moc.