KAERO: raketoplány měly všude na náběžných hranách a plochách ty super "dlaždice" z RCC (Reinforced-Carbon-Carbon) chráněných karbidem křemíku pro teploty nad 1300°C. Akorát to bylo dost křehké a jak to dopadlo, když to dostalo ránu od pěnové izolace při startu, že?
Pak byly i další části chráněny jinými materiály:
HRSI (High-temperature Reusable Surface Insulation):
Dlaždice na bázi křemenných vláken, odolávající teplotám 700-1300°C.
LRSI (Low-temperature Reusable Surface Insulation):
Dlaždice na bázi křemenných vláken, odolávající teplotám 400-700°C.
FRSI (Flexible Reusable Surface Insulation):
Pružná povrchová izolace z nomexové plsti, odolávající teplotám do 400°C.
Ale to inženýři SpaceX zcela jistě moc dobře vědí, stejně jako zcela jistě moc dobře vědí, že nejlepší hypersonické vlastnosti sice mají tělesa s ostrými hranami, nelze je zatím prakticky použít pro tělesa vracející se z oběžné dráhy. Tepelný tok do čela letícího tělesa je menší u těles "tupých", díky větší vzdálenosti rázové vlny od povrchu tělesa (tepelný tok je nepřímo úměrný odmocnině z poloměru zakřivení povrchu, teorii vypracoval roku 1953 Harry Julian Allen).