OTAVA: modry cybertruck

Tady si muzete dat zkusenost s Tesla dine z prvni ruky :

AMERICKÁ HROMADNÁ DOPRAVA | Dá se přežít bez auta?
https://youtu.be/iimYWWWQIa4?t=1501

@StarshipGazer
Super Heavy Booster 16 in the air today while being lifted onto the pad 1 launch mount.

DZODZO: ano ano, opticky je to lepsi, konstrukcne je to jednodussi, materialove je to mene mm2. Ano vetsina z teto minimalizace prezije, ale to neznamena, ze vsechno ;)

SEJDA: tazsie sa hlada kde nastal problem ked je v systeme 1000 sucasti nez ked ich je 100, preto napriklad neznasam chybove hlasky z javy, lebo je tam 1000 riadkov nepodstatnych informacii nez najdem ten 1 podstatny

KOUDY: a nakonec tam vrati packu na sterace :D
Pockejme, jak dopadnou in flight testy, ale Superheavy ma vyhodu, ze pracuje kratce, a behem chvile se i vrati na zem. Idealni na testovani drobnych uprav.
Klicova bude Starship, kterou se nedari vychytat.

KOUDY: to už tady kdysi bylo, vodorovně postupná evoluce těchto motorů...

PES: presneji spacex ma primy pristup k vysledkum nasa, protoze nejaka ta smlouva jejiz jmeno si rozhodne nepamatuju. no ale co chci rict je ze reseni je mozne i s temi placackami. mozna ten tepelny stit by nebyl tak odolny a bezudrzbovy jak by chtel spacex, ale XCHAOS tvrdi ze to s placackama nejde vubec. nebo aspon tak to jeho vychloubani jak vsemu krasne rozumi a vse ma spocitane vypada.

KAERO: raketoplány měly všude na náběžných hranách a plochách ty super "dlaždice" z RCC (Reinforced-Carbon-Carbon) chráněných karbidem křemíku pro teploty nad 1300°C. Akorát to bylo dost křehké a jak to dopadlo, když to dostalo ránu od pěnové izolace při startu, že?

Pak byly i další části chráněny jinými materiály:

HRSI (High-temperature Reusable Surface Insulation):
Dlaždice na bázi křemenných vláken, odolávající teplotám 700-1300°C.

LRSI (Low-temperature Reusable Surface Insulation):
Dlaždice na bázi křemenných vláken, odolávající teplotám 400-700°C.

FRSI (Flexible Reusable Surface Insulation):
Pružná povrchová izolace z nomexové plsti, odolávající teplotám do 400°C.

Ale to inženýři SpaceX zcela jistě moc dobře vědí, stejně jako zcela jistě moc dobře vědí, že nejlepší hypersonické vlastnosti sice mají tělesa s ostrými hranami, nelze je zatím prakticky použít pro tělesa vracející se z oběžné dráhy. Tepelný tok do čela letícího tělesa je menší u těles "tupých", díky větší vzdálenosti rázové vlny od povrchu tělesa (tepelný tok je nepřímo úměrný odmocnině z poloměru zakřivení povrchu, teorii vypracoval roku 1953 Harry Julian Allen).

XCHAOS: me teda prijde, ze kridla raketoplanu byly vystrceny do proudu plazmatu mnohem mnohem vic nez ty placacky na starship. A to jeste mel raketoplan na koncich kridel taky placacky, a jeste byla jedna placacka pod motorama. A nejak si nevzpominam, ze by s placackama raketplanu byly problemy. Nechtel jsi jit poradit konstrukterum shuttlu ze ty placacky to nevydrzi?
(vlastne jsem to psal abych mohl hodnekrat napsat priserny termin placacky :) )